SZABÓ, H. Elektrický stroj s přepínáním magnetického toku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Diplomant se ve své práci zabýval návrhem a vlastnostmi generátoru s přepínáním magnetického toku. Jde o nekonvenční uspořádání elektrického stroje, který byl původně využíván pro vysokootáčkové stroje, poněvadž na rotoru nemá vinutí ani permanentní magnety, které jsou netradičně umístěny včetně vinutí kotvy na statoru. Poslední publikace ukazovaly na použití i pro nízkootáčkové stroje. V dostupné literatuře není popsán podrobný návrh těchto strojů, diplomová práce je prvním pokusem na našem pracovišti o podrobnější analýzu vlastností a pokusem o analytický návrh a následné ověření pomocí počítačové simulace. Vzhledem k tomu, že od začátku bylo zřejmé, že stroj nebude vyroben a naměřené hodnoty porovnány s hodnotami vypočítanými, byly výpočty analytické srovnávány s výsledky simulačními a analytický výpočet se v několika krocích upřesňoval. Práce je rozdělená do tří kapitol a má celkem 48 stran plus přílohy. Komunikace s diplomantem byla v letním semestru obtížná, delší dobu pobýval na Slovensku a vzhledem k uzavření hranic nebyla možná osobní konzultace, což se projevilo v některých částech diplomové práce, která má řadu formálních nedostatků a také analytická část návrhu by vyžadovala důkladnější rozbor. Hlavní část zadání byla přesto splněna. Práci doporučuji k obhajobě.
Předložená diplomová práce má bez příloh rozsah 48 stran a obsahuje úvod, dvě kapitoly a závěr. 30 stran tvoří obsah práce od úvodu po závěr. První kapitola obsahuje literární rešerši na téma strojů využívajících přepínání magnetického toku z permanentních magnetů a vysvětluje princip jejich funkce. V druhé kapitole je rozepsán analytický návrh zadaného stroje a popis výsledků simulací metodou konečných prvků (MKP). Práce je psána ve slovenském jazyce z velké části autorským plurálem. Autor dodržel styl šablony, neočísloval však úvod, ale závěr ano. V práci se střídalo používání kurzívy u jednotek a indexů veličin. Seznam symbolů a zkratek není členěn dle abecedy a některé zkratky v něm nejsou uvedeny. Většina použitých obrázků je převzatá a v průměrné kvalitě. Některé obrázky a tabulky obsahují anglické označení a zkratky. Literární rešerše na stránkách 11 až 25 se zdá být z velké části překladem použitých článků s minimálním komentářem autora práce. Z odborného hlediska je práce rozporuplná. V tabulce 2.2 uvádí vstupní parametry pro návrh zadaného stroje, ale u většiny z nich vůbec nekomentuje, jak k nim dospěl. Jako příklad lze uvést účiník rovný jedné a indukce ve vzduchové mezeře rovná 2 T (v tabulce označeno jako B, v seznamu zkratek uvedeno pouze Bmax). Dále se autor po analytickém určení rozměrů a parametrů stroje nepochopitelně vrací ke koeficientu pro prvotní odhad poměru indukovaného a svorkového napětí generátoru a nevysvětleným způsobem odvozuje z rovnice 2.19 rovnici 2.36 s výsledným tvrzením, že poměr svorkového a indukovaného napětí stroje je rovný odmocnině počtu fází stroje. V kapitole 2.4 je uveden výpočet reaktancí stroje v ose d a q (rovnice 2.37 a 2.38). Pro tento výpočet využívá indukčnosti Lmax a Lmin. U nich autor uvádí, že je určil z „vykreslených priebehov veličín“ při běhu generátoru naprázdno. Není z toho tedy vůbec jasné jakým způsobem a z jakých veličin je určil a co představují. Výsledky výpočtů pak nekriticky přebírá pro další výpočty, i když se dle něj liší reaktance v ose d a q o jednotky procent, čímž by popřel princip fungování navrhovaného stroje. Na toto autor navázal rovnicí 2.39, v níž určuje celkovou reaktanci statorového vinutí pomocí aritmetického průměru reaktancí v osách d a q. V kapitole 2.5 v rovnici 2.44 je uveden výpočet odporu vinutí. Dle použité hodnoty měrného odporu lze určit, že se jedná o výpočet odporu vinutí při 20°C, což autor nijak nekomentuje. Dále v rovnici 2.46 určuje účinnost stroje při jmenovitém chodu na 82 %. Při součtu všech ztrát ve stroji a výkonu na zátěži z tabulky 2.7 však lze dopočítat účinnost na téměř 90 %. Na závěr druhé kapitoly autor uvádí v tabulce 2.8 porovnání výsledků simulací MKP a analytického výpočtu. Z komentáře k tabulce však není vůbec jasné, co vlastně autor porovnává, jak některé uvedené veličiny určil, nebo proč je například aktivní délka stroje u analytického výpočtu 234,27 mm a u simulací MKP 233,86 mm. V práci se nenacházejí žádné obrázky nebo průběhy ze simulací MKP. Autor sice přiložil 2D model stroje do příloh, ale v samotné práci zobrazil pouze obrázek modelu a číselné hodnoty některých veličin. Celkově práce obsahuje mnoho chyb a rozporuplností. Body zadání byly splněny a práci lze doporučit k obhajobě s 50 body a známkou E.
eVSKP id 133159