CAPYK, J. Zemnící soustavy, jejich měření a úloha rezistivity půdy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Znalost elektrických vlastností půdy lze považovat za stěžejní problematiku při návrhu zemničů. Tato bakalářská práce tak byla zaměřena především na jeden z prvních kroků elektroinženýrské praxe v oblasti návrhu zemničů – a to tedy měření elektrické rezistivity půdy. Motivací práce pak bylo zmapovat jednak vliv počasí na měřenou rezistivitu půdy a dále pak provést důkladnější měření plošného rozložení rezistivity půdy. Pro vyhodnocení vlivu výsledků těchto měření pak byly diskutovány možnosti, jakými pak tyto výsledky ovlivňují návrh zemničů. Bakalářská práce byla ještě doplněna o provedení měření i odporů uzemnění. Z hlediska zpracování práce lze konstatovat, že studentem zvoleny obsah práce je logický a ve shodě s řešeným tématem. Při zpracování práce byl student relativně aktivní, nicméně lze mu zde částečně vytknout, že samotná volba a rozsah provedených měření mohly být zvoleny lépe. Při zpracování práce jsem tak trochu postrádal studentův větší zájem zjišťovat detailnější poznatky o chování půdy, kdy tento se spíše držel zvoleného schématu bez ohledu na přicházející výsledky. Například tak při provedeném plošném měření bych si dovedl představit lépe volené měřící body, jelikož práce zde měla být zaměřena spíše na snahu o hlubší pochopení závislostí, než o pouhé provedení přesně daného schématu měření. Co se poté týče samotné úrovně práce, lze tuto považovat za relativně dobrou, nicméně v práci se vyskytují určité chyby. V práci se tak například nachází několik nevhodně volených slovních formulací a nepřesného technického popisu. Autor pak postuluje některé závěry, které bych si dovolil i rozporovat (např. vliv podbetonování sloupů na vyšší rezistivitu povrchové vrstvy půdy aj.). Dále v kapitole 5.2.3 a dále trochu postrádám popis motivace, proč autor návrhy zemničů prováděl. Mělo by zde zaznít, že tyto návrhy byly provedeny jako snaha na poukázání vlivu proměnlivosti změřených rezistivit půdy na samotný návrh zemničů. V práci také autor nevhodně uvádí často nejprve obrázek/tabulku na kterou se odkazuje až následně v textu. Na autorovu obhajobu je ale nezbytné zmínit, že provedl relativně velké množství měření. Práci pak doporučuji k obhajobě a vzhledem k uvedeným poznámkám ji doporučuji hodnotit stupněm B, 86 body.
Předložená bakalářská práce se zaobírá problematikou zemnících soustav, rezistivity půdy a jejich měření. V první části práce je z teoretického hlediska definována rezistivita půdy a jsou popsány metody jejího měření. Obdobně je popsán způsob měření odporu uzemnění a samotný měřicí přístroj PU 193, pomocí kterého byla realizována druhá, praktická část. Ta je z celé práce nejobsáhlejší a zahrnuje dlouhodobé měření rezistivity půdy, měření rezistivity půdy u vybraných sloupů vysokého napětí doplněné o návrh zemničů a plošné měření rezistivity půdy ve vybrané lokalitě. Na závěr ještě bylo provedeno měření odporu vybraných zemničů. Vzhledem k výše uvedenému lze konstatovat, že student splnil všechny body zadání. Bakalářská práce je vhodně strukturována a jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují. Zdroje, ze kterých autor při zpracovávání bakalářské práce čerpal, jsou adekvátní charakteru práce. Z odborného hlediska je práce na velice dobré úrovni, avšak z formálního hlediska obsahuje malé množství chyb. V některých případech se opakují již řečená tvrzení a některé odkazy v textu jsou chybné. Autorovi lze dále vytknout nevhodně zvolené barvy, kterými ve fotografiích naznačuje místa měření. Například na obrázku 5.15 je, zejména v tištěné verzi, červeně naznačené měření hůře čitelné a zeleně naznačené měření je téměř neviditelné. U obrázků číslo 5.3 – 5.5 by bylo vhodnější, kdyby měla vodorovná osa přehlednější dělení (např. týdny, nebo celé měsíce). Dle mého subjektivního názoru je v textu až příliš zmiňován „autor práce“ (například: „Pokud autor koeficient K nepoužil, žádný větší rozdíl v naměřených hodnotách rezistivity půdy v rozličných stavech počasí ze shora uvedeného důvodu nezaznamenal, jak vyplývá z obrázku (5.3).“). Obzvláště pak v kapitole 5.1 je až nadmíru používáno slovní spojení „zahrada autora práce“. Předložená bakalářská práce je jinak na velmi dobré úrovni a je z ní patrné vynaložené úsilí. Předloženou bakalářskou práci tedy doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 90b, tedy stupněm A.
eVSKP id 142384