ŠERÝ, P. Elektroinstalace rodinného domu - projektová dokumentace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Předložená práce je zpracována na dobré úrovni a v souladu se zadáním. V úvodní části autor zpracoval základní přehled podmínek kladených na provedení elektroinstalace v budovách. Tato část práce je provedena velmi dobře, autor využil pro její zpracování značného množství zdrojů. Praktická část práce řeší realizační projekt elektroinstalace rodinného domu. Samotné provedení projektové dokumentace obsahuje několik nepřesností, které však nemají zásadní vliv na provedení instalace a jsou s ohledem na praktické zkušenosti autora více či méně přijatelné. Autor při zpracování pracoval samostatně, ke konzultacím přistupoval aktivně - z tohoto pohledu hodnotím přístup autora velmi pozitivně a práci doporučuji k obhajobě. Poznámky a připomínky: - Norma ČSN 33 2130, ed.2 definuje minimální počty zásuvek v místnostech - v projektu jsou v kuchyni pouze dvě zásuvky, norma ukládá jako minimum 5 ks (kuch. kout 3 ks). Autor má v textové práci přehledovou tabulku uvedenou (Tab. 5-1), ale udaje v ní obsažené nevyužil - proč? - Dimenzování hlavního jistícího prvku (25A) je na hranici proveditelnosti - příkony uvažovaných spotřebičů a jejich soudobé příkony (sporák, pračka, myčka) jsou poddimenzovány. Např. soudobost 0,3 pro varnou desku je nevhodně zvolena. - V rozvaděčích je na jednom proudovém chrániči napojen jak světelný, tak zásuvkový obvod - v praxi takové řešení není možné, tyto obvody musí být odděleny. - Velikost rozvaděčů by při správné konfiguraci (viz. předešlý bod) nebyla dostatečná- např. rozvaděč R1.1 by měl v základu (bez přepěťových ochran a rezervy) 16 modulů - 18m rozvaděč by nešel použít. - V rozpočtu chybí CY vodiče pro HOP a DOP.
Bakalářská práce se zabývá problematikou zpracování projektové dokumentace elektroinstalace. Zmíněné informace jsou následně využity v praktické části při samotném zpracování projektu elektroinstalace vybraného objektu. Teoretická část se zaměřuje na problematiku silnoproudých a slaboproudých bytových rozvodů a jsou zde definovány zásady pro tvorbu projektové dokumentace. V této části postrádám uvedení alespoň nějakého příkladu domovní automatizace nebo aplikace „inteligentní“ elektroinstalace. Teoretickou část, až na drobné chyby, nedostatky a špatně formulované tvrzení považuji za zdařilou, odpovídající úrovni znalostí bakalářského studia. Praktická část potom vhodným způsobem shrnuje zásady, pravidla a předpisy týkající se elektro-projekční činnosti. K samotnému projektu mám několik připomínek. Nejprve u slaboproudé části, pravděpodobně z důvodu úspory nebyla použita pohybová čidla pro EZS v některých místnostech, bohužel tak nešťastně, že umožňují nechráněný přístup do místnosti s hlavní jednotkou EZS. Osvětlení jednotlivých místností odpovídá požadavkům příslušných norem, ale jistě bych doplnil venkovní osvětlení u obou vstupů a vjezdu do garáže. V teoretické části jsou zmíněna impulsní relé, jeho použití by se nabízelo například v hlavní chodbě. Dále spíše než výtka tak doporučení, které může do budoucna ušetřit náklady investora a činí dle mého hlediska projekt a rozpočet neúplný, jsou umístění volného vývodu pro elektrickou bránu, kabeláže pro domovní zvonek a pokojové termostaty, samostatného vývodu pro odsavače do koupelny a venkovní zásuvky. Hlavním přínosem práce je samotný projekt a ucelený přehled podkladů pro projekci elektroinstalací. Po formální stránce práce je na dobré úrovní. Vzhledem k hodnocení jednotlivých částí a zmíněným nedostatků, které nikterak nesnižuji technickou kvalitu práce, doporučuji bakalářskou práci k ústní obhajobě a hodnotím 75 body.
eVSKP id 86920