MARO, I. Filtrující anténa z koaxiálních dutinových rezonátorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Diplomová práce Ivana Mara je zaměřena na laditelné filtrující trychtýřové antény. V prvním kroku řešení byla simulací ověřena funkčnost konceptu antény, která sestává z ladicích šroubů a otevřeného vlnovodu, jak je popsáno v doporučené literatuře. V kroku druhém byl otevřený vlnovod nahrazen trychtýřovou anténou a v třetím kroku byl konvenční trychtýř nahrazen strukturou integrovanou do substrátu. Vznikla tak originální anténa, jejíž funkčnost byla plně ověřena simulacemi i měřeními funkčního vzorku. Simulace i měření jsou ve shodě. Práce je napsána čtivou angličtinou, neobsahuje žádné gramatické chyby či překlepy. Po formální stránce je práce zpracována precizně. Student pracoval na projektu soustavně celé dva semestry. Se studentem jsem byl v pravidelném kontaktu a stěžení kroky práce jsem s ním pravidelně konzultoval. Student pracoval na projektu samostatně. K diplomové práci nemám výhrady a hodnotím ji jako výbornou.
Předložená diplomová práce je zaměřena na zajímavou problematiku mikrovlnných vlnovodných filtrujících antén. Tj. antén, u kterých jsou funkce vyzařující a filtrační integrovány do jednoho vlnovodného bloku. Diplomant se v práci postupně zabývá ověřením stávajících řešení a následně získané znalosti aplikuje pro návrh filtrující trychtýřové antény integrované do dielektrického substrátu. Posuzovaná diplomová práce může být rozdělena do dvou hlavních částí, zaměřených na: 1. Filtrační trychtýřové antény realizované na bázi technologie obdélníkového vlnovodu. 2. Popis procesu návrhu a výroby filtrační antény integrované do substrátu. První kapitola se stručně zabývá úvodem do problematiky vlnovodů. Druhá kapitola je pak zaměřena na problematiku filtračních antén, jejich postupný návrh od pasivních rezonátorů k vlnovodným filtrům. Třetí kapitola je věnována ověření funkčnosti antény s vlnovodným filtrem pro použití ve frekvenčním pásmu 9 až 11 GHz. K replikaci modelu antény byl použit elektromagnetický simulátor HFSS. Čtvrtá kapitola pojednává o možnostech vylepšení filtrační antény přidáním trychtýře na konec otevřeného vlnovodu. Pátá kapitola se pak zabývá návrhem integrované laditelné antény do substrátu, s využitím podobností a znalostí získaných při studiu laditelné antény v kapitole 3. Předposlední šestá kapitola popisuje způsob výroby antény integrované do substrátu navržené v kapitole 5 a také úpravy potřebné k výrobě antény. Poslední kapitola stručně vyzdvihuje proces měření parametrů dvou vyrobených antén, a to včetně vyzařovacího diagramu a zisku. Výsledky se pak porovnají s těmi získanými z elektromagnetického simulátoru CST. Měření navržené a realizované filtrující antény vektorovým analyzátorem mikrovlnných obvodů odhalilo, že anténu lze naladit v definovaném frekvenčním rozsahu od 17 do 17,3 GHz podle předpovědi simulace. Bylo také možné naladit šířku pásma na požadovanou hodnotu. Vyzařovací diagram v rovinách E a H byl ověřen měřením v bezodrazové komoře. Anténa dosáhla zisku 11,54 dB, což je o 1 dB více než bylo zjištěno pomocí numerických simulací. Diplomová práce dokazuje, že pro návrh antény integrované do substrátu je možné použít stejná konstrukční pravidla jako v případě klasické vlnovodné antény. Práce je technicky na velmi vysoké úrovni. Z textu je zřejmé, že diplomant má řešení po teoretické stránce promyšlené a všechny klíčové body jsou detailně popsány. Student ke své práci využívá různé numerické programy, a tím prezentuje schopnostmi naučit se pracovat s různými SW nástroji. Výstupy z numerických simulací jsou následně validovány pomocí příslušných měření. Práce je psaná velmi dobrou angličtinou. V textu je řádně citovaná použitá literatura, obrázky a grafy jsou na standardní úrovni. Při celkovém hodnocení práce jsem posuzoval především splnění cílů DP, teoretickou úroveň, formální náležitosti a především pak rozsah hardwarových a softwarových realizačních prací, aplikovaných vědomostí a znalostí. Práci hodnotím 97 body, kdy snížení této hodnoty je především z formálních textových a grafických důvodů, např. objevujících se překlepů a nedodržení formátu indexů, velkých a malých písmen.
eVSKP id 151753