KUČERA, F. Softwarové ovládací prostředí pro měřicí metodu LBIC [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Vaněk, Jiří

Úkolem studenta v diplomové práci bylo seznámit se s výrobou solárních článků a s defekty, které ovlivňují účinnost fotovoltaické konverze. Dále měl navrhnout a realizovat nový software pro řízení a zpracování dat za zařízení LBIC. Student Bc. Filip Kučera navrhl a realizoval dvě verze softwarového řešení. První verze používá algoritmus stávající metody měření, jen ji realizuje s novým měřicím přístrojem. Druhá verze používá zcela nový algoritmus a je mnohem rychlejší. Na základě poznatků a řešení problematiky zpracoval diplomovou práci v rozsahu 63 stran včetně seznamu použité literatury, obrázků, tabulek, použitých symbolů a příloh. Práci doplňuje devět stran příloh. Práce je rozčleněna do osmi hlavních kapitol. Teoretická část zahrnuje úvod do teorie polovodičů, materiálů pro solární články, typů poruch a defektů, a diagnostické metody. Praktická část popisuje stávající pracoviště LBIC, inovaci pomocí Agilent 34411A a návrh softwarového řešení pro nové pracoviště. Obě verze vytvořených programů jsou uloženy na přiloženém CD. Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval samostatně a s potřebnou iniciativou. Práce je sepsána pečlivě, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru magisterského studijního programu. Předložená diplomová práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na diplomovou práci. Práce má značný význam pro sledování vlastností solárních článků. Proto doporučuji práci k obhajobě a všechny projevy studenta hodnotím známkou v ý b o r n ě.

Posudek oponenta

Veselý, Aleš

Student se zabývá ve své práci návrhem a realizací softwarového ovládacího prostředí pro měřicí metodu LBIC. Práce je zpracována v rozsahu 62 stran včetně seznamu literatury a seznamu obrázků. Práce je rozčleněna do osmi kapitol. První dvě kapitoly student věnuje teorii polovodičů, solárních článku včetně popisu jednotlivých druhů solárních článků. Další dvě kapitoly student věnuje typům vad solárních článků a detekčním metodám LBIC, LBIV, EBIC, ILIT a šumovým charakteristikám. Následuje praktická část, kde student postupně ve čtyřech kapitolách popisuje současné měřicí pracoviště LBIC, jeho inovaci a v poslední kapitole poté popisuje nové softwarové řešení. Nakonec zde student uvádí vlastnosti nového řešení včetně jeho nedostatků a navrhuje jejich možné řešení. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru magisterského studijního programu. K této práci mám následující připomínky. U některých převzatých obrázků se objevuje velmi nízká kvalita, která neodpovídá potřebám tisku. Dále pak autor v práci používá některé výrazy převzaté z cizích jazyků, používané především v hovorové češtině, kde bych doporučoval použít vhodnější český ekvivalent. Poslední výtku bych měl k použité literatuře, kde by autor mohl použít více odkazů na tištěnou literaturu (pouze dvě citace). Zbytek citací tvoří buď předchozí diplomové práce nebo internetové odkazy. U internetových citací dokonce student uvádí jako zdroj wikipedii, která nepatří mezi důvěryhodné vědecké zdroje. Proto bych zde spíše uvítal odkazy na jiné recenzované databáze. I přes tyto výtky je práce sepsána pečlivě a přehledně. Práce je na velice dobré úrovni jak formální, tak odborné a odpovídá znalostem získaným v daném oboru magisterského studijního programu.

eVSKP id 28012