ŠTERC, F. Generátory s více-branovými aktivními prvky a jejich aplikace v PWM [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student pracoval na tématu využití moderních rychlých aktivních prvků pro elektronicky řiditelné zdroje signálů na principu funkčních generátorů. Jeho cílem bylo navrhnout několik (3) řešení trojúhelníkových generátorů aplikovatelných ve zdroji pulsně šířkové modulace (PWM) a pracujících ve stovkách kHz. Student pracoval s exotickými prvky (součtově rozdílový sledovač AD8130, napětím řízený zesilovač VCA822, proudová násobička EL2082, diamantový tranzistor OPA860), které na základě katalogových doporučení uzpůsobil (ochranná opatření vstupních rozsahů) pro zmíněné využití a simulací i experimentálně ověřil parametry navržených generátorů i funkci PWM. Některé topologie generátorů (i přes standardní zřejmý princip – integrátor + komparátor ve smyčce) vykazují známky studentovy invence (rozmístěním a propojením aktivních a pasivních prvků vznikla originální obvodová topologie, např. zapojení na obr. 1.10), kterou přispěl k tématu práce svého vedoucího, a to analýzou obvodů (návrhové rovnice sám odvodil) i experimenty. V práci pouze postrádám nějaké posouzení a porovnání vlastností s dostupnými komerčními součástkami pro generaci PWM. Po formální stránce je zde několik prohřešků ve formátování (odstavce, styl zápisu referencí), několik překlepů, několik horších slovních formulací, či vysvětlujících poznámek. Některá zapojení by bylo vhodnější kvalitněji překreslit. Tyto problémy spíše pramení z nezkušenosti autora, nejsou způsobeny nedbalostí. Celkově jsem s prací a pracovním nasazením studenta spokojen. Zdá se, že má k problematice analogových obvodů vztah, což dokládá jeho současné působení na stáži v ON Semiconductor Brno. Navrhuji hodnocení A/90b.
Student Filip Šterc pracoval na zadání bakalářské práce Generátory s více-branovými aktivními prvky a jejich aplikace v PWM. V první části se zabývá návrhem generátorů s využitím různých prvků jako například elektronicky řiditelný integrátor, transkonduktanční zesilovač nebo univerzální napěťový konvejor. Všechny navržené struktury jsou funkční, což dokazují přiložené simulace v programu PSpice. Na vážnosti práci přidává i fakt, že použité součástky nejsou příliš běžně používané (AD8130, EL2082 … atd.). Co však hodnotím negativně, jsou schémata, která jsou všechna vyexportovaná přímo z programu PSpice (Obr. 1.4, Obr. 1.6, Obr. 1.10 a Obr. 1.16). Jsou zde přebrána i se všemi parametry spjatými se simulačním profilem a schéma pak působí velice nepřehledně. Stálo by za zvážení pro budoucí práci předělání schémat do externího programu (např. Visio). Také mi chybí u všech simulačních profilů výstupního signálu popis svislé osy a ani vodorovný popis osy není v pořádku (chybí jednotka). Ve druhé části se pak student zaměřuje na realizaci a měření výsledků zmíněných struktur z předešlé kapitoly. Funkčnost dokazuje fotkami pořízenými na osciloskopu. Zde bych doporučoval vyexportování dat a předělání výsledků do grafu pro větší přehlednost. Je škoda, že studen pořídil fotografie osciloskopů ale nikoliv výsledného produktu. V závěru pak student konzultuje rozsahy, odchylky a celkové výsledky, které považuji za dobré a uspokojivé. Z obsahové stránky je práce, až na pár překlepů, zdařilá. Co se však týče formální stránky, je to poněkud horší. Podivné je rozdělení slov, které se vyskytuje až příliš často (zarovnání do bloku pak ztrácí smysl) a ruší čtenáře v pochopení problému. Velkou chybou také je rozdělení textových rovnic uprostřed (např. strana 24), rozdělení čísla a jednotky do více řádů (např. strana 23) a taktéž obrázku a čísla (např. strana 19). Vyskytuje se zde i malá nejednotnost v použité literatuře. Celkově bych však tuto bakalářkou práci hodnotil jako velice zdařilou a navrhuji známku B a 89 bodů.
eVSKP id 110412