BEŇO, T. Porovnání algoritmů pro syntetické modelování dozvukových vlastností místnosti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student se seznámil s algoritmy pro vytváření dozvukových vlastností místností. Jednotlivé algoritmy implementoval do Matlabu. Dále student pochopil problematiku vytváření zvukových zásuvných modulů VST v prostředí Matlab, do kterého implementoval úspěšně Jotův algoritmus. Student pravidelně výsledky práce konzultoval, hledal samostatně informace v odborných článcích a dále se pokoušel rozšiřovat stávající algoritmy. Práce studenta je na velice dobré úrovni. A – 93.
Bakalářská práce Tomáše Beňa se zabývá modelováním šíření zvukových vln v uzavřených prostorech, které je založeno na tzv. smyslovém přístupu, přičemž finálním výstupem práce má být zásuvný modul VST. Takové téma je poměrně náročné pro bakalářskou práci. Téma samotné nebylo úplně vhodně zvoleno. Porovnávání algoritmů modelování pánů Dattorra, Gardnera i Jota už bylo dříve provedeno s jasnými výsledky. Smysluplnější náplní práce by bylo soustředění se na zpětnovazební zpožďovací sítě a především pak na jejich optimalizaci pro modelování mnohonásobných odrazů zvukových vln v poslechovém prostoru. Práce samotná má vhodné rozdělení do jednotlivých kapitol. V teoretické části, kde student popisuje jednotlivé algoritmy modelování, je problematika popsána velmi komprimovanou formou a seznamuje čtenáře se základy problematiky. Součástí teoretické části jsou objektivní kritéria hodnocení poslechového prostoru, jejichž použití pro hodnocení úspěšnosti modelování považují za velmi problematické a nevedoucí k výsledkům, které budou korelovat se subjektivními poslechovými testy. V této části v podstatě nedochází k citování literárních zdrojů. Také zde není uvedena veličina EDR, která je pro návrh a posouzení modelování veličinou naprosto zásadní, přitom v dalších kapitolách se s EDR bez definice běžně pracuje. V další kapitole je provedena simulace jednotlivých algoritmů v Matlabu, implementace samotné jsou provedeny správně, implementace Jotova reverberátoru nebyla zvolena vhodným způsobem. Třetí kapitola se zabývá implementací VST zásuvného modulu s využitím nového matlabovského toolboxu AST, který umožňuje rychlou implementaci algoritmů číslicového zpracování signálů právě ve formě zásuvného modulu VST. Student popisuje postup implementace v rámci AST, při samotné implementaci jednotlivých zásobníků použitých v algoritmu je patrné, že s danou problematikou trochu „bojoval“. Vytvořená dynamická knihovna zásuvného modulu VST, která je součástí přiloženého CD, bohužel nebyla detekována v Sony Sound Forge, nemohl jsem ji otestovat. Není tedy zcela správně implementována. Po formální stránce práce obsahuje nedostatky především v nedodržování normy pro zápis matematických výrazů jak v textu, tak mimo něj, nedodržují se stejné řezy v textech a v obrázcích, nepracuje se správně se zkratkami, kdy není vysvětlen jejich význam při prvním použití atd. Výsledky simulace impulsových odezev jak Dattorrova tak i Gardnerova modelu jsou správné a potvrzují jejich nepoužitelnost pro univerzální modelování. Bohužel totéž lze říci o studentem implementovaném Jotově modelu, který se jeví být poslechově v podstatě nejhorší. Tohle však není způsobeno nevhodností zpětnovazebních zpožďovacích sítí FDN, ale jejich špatným použitím. Aby modelování založené na FDN splňovalo kvalitativní požadavky, musí být FDN alespoň 8cestné a několikastupňové (kombinace DN a FDN). Dalším zcela zásadním faktorem ovlivňujícím výsledek modelování je navržení vhodné unitární matice, které v práci není dostatečně řešeno. I když práce obsahuje nedostatky, vzhledem k jejímu rozsahu a náročnosti ji hodnotím známkou B/82 bodů.
eVSKP id 101932