BENEŠ, A. Silná vazba v plazmonických anténách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.
Adam Beneš si zvolil téma, které je nyní v oblasti plazmoniky velmi intenzivně studováno, konkrétně vznik silné vazby ve viditelné oblasti. Na začátku se zabýval optimalizací výroby polí zlatých disků, poté zejména dvojic disků (dimerů), na nevodivém substrátu pomocí EBL. U výsledných struktur pak podrobně analyzoval jejich rozměry a optické vlastnosti. Dále se zabýval nanášením emitorů (kvantových teček a barviv) na vyrobené struktury, jejichž optickou odezvu poté měřil. I přesto, že se v experimentech silnou vazbu prokazatelně zaznamenat nepodařilo (navzdory množství testovaných způsobů nanášení emitorů), v simulacích byl tento efekt potvrzen a byl prozkoumán vliv různých parametrů použitých struktur na její projevy. Adam pracoval velmi svědomitě a samostatně a byl velmi dobře schopen skloubit dohromady experimentální práci se simulacemi. Dosažené výsledky i samotné zpracování práce jsou na velmi dobré úrovni, a proto bakalářskou práci hodnotím stupněm A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Předložená práce se zabývá vazbou mezi lokalizovanými plazmonovými polaritony v kovových nanočásticích a excitony v J-agregátech organických barviv. Zvolené téma je v oblasti plazmoniky velmi aktuální a v posledních pěti letech je mu věnována rostoucí pozornost. Současně dosud neexistuje sjednocený pohled na problematiku a existují rozporné pohledy na to, za jakých podmínek a jakých projevů lze vazbu označit za silnou. Z toho vyplývá vysoká náročnost řešení práce. Práce je přehledně členěna do pěti kapitol. Potřebný teoretický základ i stávající stav poznání jsou prezentovány v dostatečném rozsahu. Vlastní výsledky uvedené v páté kapitole zahrnují výrobu plazmonických struktur, jejich strukturní a optickou charakterizaci, nanesení organických barviv a optickou charakterizaci výsledného systému. Projevy silné vazby se ve spektrech nepodařilo identifikovat. To není příliš překvapivé, dosažení silné vazby není rutinním úkolem a v současné době ho celosvětově zvládá poměrně malý počet výzkumných skupin. Práce je psána srozumitelně, obsahuje však větší množství překlepů, gramatických chyb (kde kterých, plasmons focuses, spektra jsou simulovány) a nepřesných formulací (volný elektronový plyn). Po odborné stránce má práce dobrou úroveň, nedostatky mají opět spíš charakter nepřesností či překlepů (přenos energie od akceptoru k donoru, velikost Rabiho oscilací v souvislosti s referencí 19). Za nedostatek považuju, že k optickým měřením váazného systému (obr. 5.8) není doplněno referenční měření obou složek (plazmonických struktur a barviva) samostatně. Cíle práce byly zcela splněny. Práce splňuje požadavky kladené na bakalářskou práci a hodnotím ji stupněm A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 117672