KLECL, M. Modulární analogový syntezátor [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student přistupoval k řešení bakalářské práce aktivně, zadání bylo splněno, univerzální modul pro modulární analogový syntezátor dokončil se značným předstihem. Návrh sice není původní, student ale některými modifikacemi vytvořil požadovaný univerzální modul. Ze změřených parametrů vyplývají dobré vlastnosti modulu, problematická ale může být odchylka závislosti základního kmitočtu generovaných průběhů na řídicím napětí od teoretické hodnoty. Po formální stránce je práce na velmi dobré úrovni, vytknul bych ji pouze kvalitu některých blokových schémat v teoretické části (např. obr 1.2), formátování proměnných v textu a také použití řady Internetových zdrojů. V případě zdrojů týkajících se historie syntezátorů v tom neshledávám problém, ale informace z oblasti elektronických obvodů by bylo lepší čerpat z recenzovaných publikací.
Autor předložil text bakalářské práce, zabývající se problematikou analogových modulárních syntezátorů. Je přehledně proveden historický přehled, teoretický rozbor a vlastní návrh řešení. S ohledem na cíle práce je název trochu zavádějící, spíše než "Modulární analogový syntezátor" by měl znít "Univerzální modul analogového modulárního syntezátoru". Dále uvedená formulace cílů práce je závazným zadáním a to se splnit podařilo. Student se seznámil s funkcí jednotlivých variant zapojení pro různé účely (VCO, VCF, LFO a VCA). Vlastní návrh není zcela původní, což autor dokládá použitou literaturou. Vlastní přínos je možno najít v podrobném popisu vlastností zkoumaných obvodů, konstrukci funkčního vzorku vč. mechanického řešení a měření charakteristik sestaveného obvodu. Cíle práce byly tedy naplněny. Struktura textu práce je přehledně členěna, práce obsahuje přiměřené množství obrázků a grafů. Drobné výtky k obsahu a formě textu: na str. 7 o Telharmoniu chybí zmínka o zapojení tohoto nástroje do telefonní sítě, prostřednictvím které byl signál distribuován v rámci předplacených koncertních přenosů do domáctností a institucí. V textu se na mnoha místech začíná popisem napětím řízeného filtru (VCF), z hlediska logiky věci by bylo vhodné začít vždy oscilátorem (VCO), i když to obvodové řešení do jisté míry nabízí takto. Na str. 18 je zmínka o čtvercovém signálu. To považuji za chybu nebo nepřesnost - vždy se jedná o pulzní signál, který ve speciálním případě střídy 50:50 představuje tzv. obdélníkový signál. Čtvercový signál by přísně vázal vztah mezi velikostí amplitudy a délkou trvání pulzu. Na str. 60 nerozumím popisku na panelu (obr. A. 6) "attenuverter". V grafech průběhů přenosových frekvenčních charakteristik (od obr. B. 2. 1) by bylo vhodné odlišit hodnoty parametru Resonance např. typem čáry pro lepší přehlednost. I přes drobné nedostatky se jedná o zdařilou práci s vlastním přínosem.
eVSKP id 99880