ČERNÍK, A. Experimentální vozidlo pro výuku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Hejtmánek, Petr

Pan Černík vytvořil konstrukční návrh malého experimentálního vozítka určeného pro výukové účely ÚADI. Jak je v obdobných případech zvykem, i tato diplomová práce se na úvod věnuje popisu možných konstrukčních variant jednotlivých systémů a jejich vlivu na chování vozidla. Definice některých pojmů z oblasti konstrukce zavěšení mohly být přesnější, nicméně zde nejsou k nalezení žádné chybné informace. Dále se popisuje volba jednotlivých komponent a možnosti změny nastavení vozidla, jejichž variabilita je klíčová pro účely cvičení z odborných předmětů. Na základě analytických výpočtů zátěžných stavů a analýzy napjatostí metodou konečných prvků byla kontrolována nejen pevnost rámu a komponent zavěšení, ale i svarové a svěrné spoje. Nedostatkem je nevěnování dostatečné pozornosti odpružení kol, to vzadu chybí zcela z důvodu zjednodušení konstrukce, vpředu není žádným způsobem dimenzováno a navíc ani koncepčně není voleno zcela vhodně. Tímto řešením však vozidlo ztrácí schopnost demonstrování vlivu několika důležitých faktorů ovlivňujících jízdní vlastnosti. Na závěr student shrnuje základní informace o navržené vozítku, změna některých parametrů je demonstrována velmi názorně včetně konkrétních hodnot, naopak u jiných parametrů je jen obecný popis bez informací o rozsahu. To se týká zejména některých hmotnostních parametrů, které měly být klíčovým nastavovacím parametrem. I přes uvedené výtky se jedná o dobrou práci, u které lze nalézt i spoustu předností, jako je například grafické zpracování.

Posudek oponenta

Blaťák, Ondřej

Diplomová práce pana Černíka zpracovává zajímavé téma vývoje experimentálního vozidla pro výuku. Z toho rešeršní část obsahuje 14 stran, vlastní řešení potom 46 stran.Rešeršní část obsahuje jen nezbytné minimum informací pro pochopení souvislostí v samotném vlastním řešení, což jistě není negativem. Některé kapitoly jsou doplněny méně kvalitními skeny obrázků, i když zrovna v oblasti podvozků existuje řada volně dostupných lepších obrazových materiálů.Vlastní řešení je právě po grafické stránce zpracováno na vyšší úrovni než rešeršní část. Přehledná schémata, vlastní obrázky demonstrující rozsah nastavení jednotlivých parametrů pomáhají dobře ilustrovat dosažené výstupy. Po faktické stránce mám k návrhu několik výhrad. Ta hlavní se týká především řešení zadní nápravy, která je pevná. Tedy umožňuje klopení rámu jen deformací pneumatik. Je tak možné při výuce sledovat jen vliv parametrů, které nejsou vázány na klopení karoserie. Sledovat tak výrazné změny středu klopení přední nápravy je tak téměř zbytečné (zůstává vazba pólu kola na odklon a další parametry). Stejně tak není zcela zřejmé, proč je v kapitole 4.2.1, řešeno, zda dojde k prokluzu kol na povrchu se sníženou adhezí, což je naprosto běžný a nijak nebezpečný jev. Další nepřesnost se týká výpočtu ve vztahu 15, kdy je chybně vyčísleno zatížení AR.Jednotlivé body zadání byly v práci naplněny. Celý návrh vozidla je zpracován standardními postupy, ale podle mne zásadní zjednodušení zadní nápravy znemožňuje plně využít potenciál vozidla, který byl zadáním zamýšlen.

eVSKP id 148904