HLAVICA, P. Transceiver a TNC pro datovou komunikaci na UHF s obvodem CC1020 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.

Posudek vedoucího

Urbanec, Tomáš

Student zadání diplomové práce splnil. Nejprve se věnoval teoretickému rozboru protokolu AX.25 a protokolu KISS pro implementaci do vytvářeného TNC zařízení. Poté se detailně seznámil s použitým obvodem CC1020, zejména s jeho rozsáhlou bankou registrů, která umožňuje jeho konfiguraci. Poté navrhl, odsimuloval a realizoval vstupní předzesilovač a koncový stupeň k obvodu, se kterým realizoval testovací modul vhodný pro připojení k mikroprocesoru. Měřením ověřil funkčnost navržených VF obvodů a následovala implementace rozsáhlého programového vybavení pro řídící mikroprocesor AVR. Student implementaci požadované komunikace zvládl a prakticky ověřil bezdrátovou komunikací mezi dvěma počítači PC pomoci realizovaných modulů. Jediné, co se nezdařilo během práce odhalit, je důvod velice malé citlivosti přijímače ve srovnání s katalogovými parametry použitého obvodu. I přes to lze hodnotit práci studenta jeko velmi kvalitní a na velmi dobré úrovni.

Posudek oponenta

Šebesta, Jiří

Posuzovaná diplomová práce řeši velmi zajímavé a praktické téma. Diplomant realizoval dva vzorky FSK transceiverů v pásmu 430 MHz, firmware pro ovládání obvodu CC1020 a implementaci AX.25 v kiss módu pro procesory řady AVR a jednoduchou obslužnou aplikaci pro PC. Transceiver podrobil důkladnému rozboru a provedl jeho obvodový návrh včetně potřebných simulací. Návrh a dokumentaci k řídícímu obvodu a TNC s procesorem AVR jsem však v textové části nenalezl. Vzhledem k provedeným testům však předpokládám, že diplomant realizoval zkušební zapojení na univerzální desce. Vlastní textová část práce má vhodnou strukturu (až výše zmíněné chybějící partie) a je dobrým základem pro další experimentální práci. Připomínky mám k řadě terminologických nepřesností a nejasností, především při návrhu vf obvodů. Výsledné simulace na obr. 15, 16, 18 a 19 diplomant specifikuje ne zcela správně jako přizpůsobení příslušných subobvodů, podobně je tomu i u obr. 21. Také není zřejmé zda při přizpůsobení PA a LNA k obvodu CC1020 je interpretace výsledků správná (jiná než normovaná impedance) a také je nejasná otázka šumového přizpůsobení tranzistoru LNA. V práci rovněž postrádám rozsáhlejší měření parametrů. Parametry citlivosti uváděné v závěru nejsou jednoznačně specifikovány (citlivost katalogová, skutečná, změřená). Rovněž není zcela prokázán (např. měřením a grafickým vyjádřením) výrazný vliv zdvihu na citlivost a naznačena příčina. S obvodem CC1020 jsem se svým týmem vyvinul několik datových transceiverů a vlastnosti z hlediska citlivosti byly vždy velmi dobré, byť byly obvody provozovány za jiných podmínek (pásmo, přenosová rychlost, zdvih). Otázka výrazně nízké citlivosti při málém zdvihu mohla být konzultována se Support centrem TI, obvod CC1020 obsahuje mnoho řídících registrů, jejich obsah může mít výrazný vliv na činnost obvodu. I přes zmíněné nedostatky hodnotím odvedeou práci diplomanta pozitivně a výsledky ukazují, že je schopen samostatně řešit úkoly ze širového spektra podoborů EST.

eVSKP id 8885