KAŠTOVSKÝ, J. Měřicí systém s předzesilovačem pro kalibraci snímačů vibrací [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Cílem bakalářské práce bylo navázat na předchozí bakalářskou práci pana Petera Šiketa zpracovanou v roce 2019 na téma Kompaktní měřicí systém pro kalibraci snímačů vibrací, jejíž výsledky měl kriticky zhodnotit a následně navrhnout specializovaný předzesilovač pro snímače s napěťovým a nábojovým výstupem, který by byl připojitelný k již sestavenému měřicímu hardware od firmy NI a následně upravit původní software pro kalibraci snímačů tak, aby využíval všechny možnosti realizovaného předzesilovače. Bakalářská práce nenavazovala na předchozí semestrální projekt, student si toto zadání vybral po neúspěšné realizaci bakalářské práce na jiné téma řešení studentem v loňském akademickém roce (práci neodevzdal). Student neměl tedy k dispozici zimní semestr, aby se s novým tématem práce po teoretické stránce mohl podrobněji a v delším časovém rozsahu seznámit. Ale na tuto skutečnost byl při předávání zadání upozorněn. Student tedy musel v rámci jednoho semestru nastudovat problematiku měření vibrací a metodu kalibrace snímačů vibrací, včetně konkrétní implementace panem Šiketem v jeho bakalářské práci a modulárním hardwarem, který pro její realizaci použil. Je možné konstatovat, že zadání bylo s výhradami splněno a výsledkem práce je funkční hardwarové sestava doplněná upravenou aplikací v prostředí LabVIEW pro ovládání kalibrace. S výraznou konzultační pomocí vedoucího se podařilo navrhnout a realizovat modul předzesilovače a následně jej začlenit do měřicího systému pro kalibraci. Student se v této části práce potýkal s nedostatkem teoretických i praktických znalostí z oblasti obvodového a komponentového návrhu analogového hardware včetně zpracování podkladů pro výrobu desky plošných spojů. Mohu však konstatovat, že v rámci realizace práce tuto problematiku dostudoval a mnohé postupy při návrhu si nakonec i úspěšně osvojil. S potížemi se potýkal i při pochopení funkčnosti aplikace realizované v prostředí LabVIEW v rámci práce pana Šiketa. Je nutné ale konstatovat, že pan Šiket používal při implementaci v LabVIEW specifické metody objektového programování v LabVIEW, se kterými se pan Kaštovský v rámci předchozího studia nemohl prakticky setkat. Ale i tuto skutečnost dokázal nakonec s konzultační pomocí vedoucího práce překonat a aplikaci zdárně upravit. Bohužel všechny předchozí komplikace vedly nakonec k tomu, že se student dostal při finalizaci práce do časové tísně, která se odrazila nejen v rozsahu implementace ovládání předzesilovače do kalibrační aplikace a ověření její funkčnosti, ale i ve formálním zpracování textového dokumentu bakalářské práce. Ověření funkčnosti aplikace zpracoval tedy pouze při kalibraci jednoho typ snímače (s napěťovým výstupem s IEPE napájením), ale je možné předpokládat, že bude sestava funkční i pro další typy kalibrovaných snímačů. Důvodem neověření parametrů nábojového měřicího kanálu (nábojového vstupu předzesilovače) byla i skutečnost, že v daném čase nebyl k dispozici referenční kalibrační systém firmy SPEKTRA, který byl odeslán na pravidelnou rekalibraci. Jak již bylo uvedeno, student pracoval zejména na základě konzultačního vedení vedoucího práce a potřeboval tedy časté konzultace, aby práce postupovala k vytyčenému cíli. K ústním konzultacím se dostavoval pravidelně, s blížícím se termínem odevzdání práce s větší intenzitou. Nastíněná řešení probíraná na konzultacích se vždy snažil přetavit do praktické realizace a výsledky jednotlivých etap průběžně předkládat. Při realizaci experimentálních prací opět potřeboval zvýšené konzultační vedení. Práce s literaturou je na podprůměrné úrovni, jsou využity pouze výchozí literární zdroje předložené při zadání práce a dále pak firemní literatura. I přes všechny výše uvedené výtky se domnívám, že student se dokázal v této poměrně náročné problematice zorientovat a nakonec dosáhnout i výsledků, které budou dále využitelné při praktické kalibraci snímačů vibrací. Mohu tedy konstatovat, že byly splněny nezbytné požadavky kladené na bakalářskou práci a navrhuji hodnocení D/68.
Student vypracoval bakalářskou práci na téma Měřicí systém s předzesilovačem pro kalibraci snímačů vibrací. Práce má standardní délku 52 stran a je logicky členěna do pěti hlavních kapitol. Ty reflektují jednotlivé body zadání, které student splnil. V práci se vyskytuje naprosté minimum gramatických chyb či překlepů, avšak formální, typografická a technická úroveň zprávy je velmi nízká. Student často používá vlastní nezavedené termíny (např. „rozsah měřítka“ namísto měřicí rozsah, „od vrcholu k vrcholu“ namísto špička-špička, „obal IC“ namísto pouzdra, hovorové výrazy, jako „šejkr či vibrátor“ namísto vibrační budič apod.). Některá tvrzení v práci jsou nepřesná či nesprávná (např. teplotní rozsah standardního cDAQ není od -40 °C do 70 °C, karty NI9230 se nepřipojují k šasi pomocí BNC konektoru apod.). Některé sekce v celé práci vypadají jako strojový překlad informací z různých článků na internetu, ovšem bez uvedení původního zdroje. Např. celá kapitola 1.7 působí tímto dojmem, obsahuje řadu protimluvů a nepřesností. Navíc, pokud by byla provedena správně a kvalitně, bylo by určitě přehlednější zpracovat porovnání dostupných karet do přehledné tabulky. V kapitole 3 student popisuje obvodový návrh zesilovače. Určitě by bylo vhodnější na počátku uvést pro představu celkové blokové schéma nebo alespoň vhodněji do práce umístit schéma celkové, ne až za několik stran po okamžiku, kdy je popisuje. Obecně, pokud by bylo v práci použito více blokových schémat a tabulek, zvýšilo by to její celkovou čitelnost. Rovněž postup popisující výpočet některých obvodových prvků schématu není správný (např. poslední neoznačená rovnice na str. 27 pro kontrolu výstupního napětí kladné větve měniče s výsledkem -5,95 V) a působí dojmem, jako by byl výpočet odněkud vykopírován bez hlubšího promyšlení. Student se např. odkazuje při popisu na rezistory Rset a Rout ve schématu v práci, ale takto označené rezistory jsem ve schématu nenašel. Celkové schéma předzesilovače vložené v práci postrádá smysl, neboť rozlišení obrázku je malé a schéma nečitelné (obr. 16, s. 38). Vyobrazení výsledné DPS je rovněž nevyhovující – všechny signálové vrstvy, součástky i jejich popisky jsou zobrazeny v jednom pohledu, a navíc černou barvou. Schéma je v návrhovém systému rovněž nakresleno nestandardně – např. použití obdélníků pro operační zesilovače, tok signálu zprava doleva, velké schéma na jednom listu apod. Návrh samotné DPS vypadá relativně kvalitně, chválím precizně vyhlížející návrh citlivých vstupů nábojového zesilovače. Ve čtvrté kapitole student popisuje postup vylepšení stávající aplikaci v prostředí LabVIEW, ale kapitola je prostým popisem funkčnosti nějaké aplikace, něco jako zkrácený uživatelský manuál. Není zřejmé, co vlastně student vytvořil. Z této kapitoly čtenář lehce nabude dojmu, že celá programátorská práce spočívala v přidání nového záznamu (nového předzesilovače) uživatelským způsobem do databáze stávající aplikace. Student sice na počátku kapitoly odkazuje na původní bakalářskou práci, aby se čtenář seznámil s funkcemi původní aplikace, ale studovat kvůli tomu druhou bakalářskou práci je nemyslitelné. Přitom stačil krátký popis současného stavu, v čem je stávající aplikace nevyhovující a co se musí dodělat či upravit. Pátá kapitola má být ověřením funkce a parametrů předzesilovače, tedy stěžejní částí minimálně z prezentačního pohledu. Autor se však omezil na půl strany textu a několik grafů a tabulek, u nichž ale není zřejmé, kde se výsledné hodnoty vzaly (např. výsledné nejistoty byly stanoveny již měřicím systémem nebo je student počítal, chybí pro představu nějaká fotka z měřicího systému či alespoň blokové schéma). Chybí rovněž např. fotografie realizovaného předzesilovače. Celkově hodnotím práci jako chaotickou, nedotaženou a působí na mě dojmem, že student něco udělal, ale sám problému zcela nerozumí. I přes všechny uvedené nedostatky práci přesto doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení E/56b.
eVSKP id 142845