PÁTEK, M. Výroba čepu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Podaný, Kamil

Práce řeší výrobu rotačního symetrického čepu s dutinou technologií protlačování. Student se na první konzultaci dostavil teprve 2. dubna - od této chvíle už sice chodil pravidelně, ale času bylo málo a např. výkresová dokumentace nebyla vůbec zkontrolována. Přesto práce odpovídá stanovenému zadání, i když se v ní objevují zbytečné jazykové a formální nedostatky. Celkové hodnocení zohledňuje kvalitu výkresové dokumentace, jazykové vyjadřování a přístup studenta při zpracovávání tématu.

Posudek oponenta

Řiháček, Jan

Práce je zaměřena na výrobu rotačně symetrické součásti – čepu, pro jejíž zhotovení byla po úvodní rozvaze vybrána technologie protlačování za studena. Na tuto oblast je rovněž zaměřena teoretická část práce, na níž navazuje část praktická, tj. návrh výroby zmíněné součásti. Vlastní práce je členěna logicky a splňuje požadavky zadání, i když je třeba konstatovat, že se v ní autor nevyvaroval chyb jak v oblasti obsahové, tak i formální. Autor na str. 10 zvolil pro vyráběný dílec jako výchozí materiál ocel 27MnCrB7-2. V tabulkách shrnujících mechanické vlastnosti i chemické složení dané oceli odkazuje na literaturu pod označením [8], která ovšem uvádí chemické složení jiné oceli (27MnCrB5-2) a dále zde vůbec nejsou zmíněny mechanické vlastnosti, na které se autor odkazuje. Navíc je materiál v práci označen velmi zavádějícím způsobem, tj. jako nízkouhlíková ocel. Dále v obr. 10 na str. 14 chybí popis geometrie nástroje, pro jakou byl graf získán (stejně tak i v obr. 12 a obr. 21). V kapitole 2.6 je sice zmíněno, že „klikové lisy jsou často používány jako postupové automaty“, ale postupové automaty jako takové ve výčtu strojů chybí. Na str. 26 není vysvětleno, z jakého důvodu bylo zvoleno, jako technologie dělení polotovaru, řezání na kotoučové pile. Co je ovšem po obsahové stránce zásadnější, v praktické části práce jsou uvedeny výstupy simulace protlačování bez jakéhokoliv vysvětlení geometrického, materiálového či početního modelu, pouze s konstatováním, že simulace byla provedena v softwaru Deform 2D. Není tak jasné, jak byl pro simulaci definováno materiálové chování, s jakou rychlostí pohybu nástroje se počítalo (jestli vůbec), jak bylo definováno tření apod. Uvedené informace jsou však velmi důležité. V tomto případě není možné dohledat, jakým přístupem a s jakým modelem bylo vůbec počítáno. Tím spíš, že výsledky simulace hrají důležitou roli při výpočtu potřebné protlačovací síly, a tedy i dimenzování použitých lisů. Jako výsledky simulace je dále vhodnější, pro lepší představu o deformaci polotovaru, uvést rozložení efektivního přetvoření namísto efektivního napětí. Navíc se v legendách u všech výstupů ze simulace shoduje maximální dosažené efektivní napětí, tj. 630 MPa, což je při nejmenším podezřelé. Vzhledem k tomu, že není jasné, zda jde o přírůstek pro každou operaci nebo celkovou hodnotu, ze simulace vyplývá, že materiál od 2. operace vůbec nezpevňuje nebo dosahuje pro každou operaci naprosto stejné zpevnění. Na str. 27 je v dalším textu práce konstatováno, že před 3. operací je nutné obnovit plastické vlastnosti polotovaru, ale není vysvětleno proč. Stejně tak je na tento problém poukazováno v závěrech, kde autor uvozuje větu slovy: „dle provedených výpočtů“, ty ale v práci chybí. V práci není blíže popsána navrhovaná sestava nástroje a není výpočtově doloženo, jakým způsobem byly určeny rozměry nástrojů. Práce obsahuje pouze konstatování: „dle přílohy 2 a upraveno dle výsledků ze simulací“. Výkresová dokumentace obsahuje dva výkresy o stejném názvu ovšem s rozdílnou sestavou, což se pochopitelně neshoduje se seznamem výkresů v práci. Po formální stránce je třeba práci vytknout nevhodně zvolený styl citování, resp. v práci uváděný literární zdroj [vl. tvorba], který je užit zcela nevhodně, už proto, že není zahrnut do seznamu použité literatury a je tak zcela bezpředmětný. Dalším nedostatkem je rozdílná výška písma ve vzorcích a špatný zápis legendy vzorců. Mezi další nesrovnalosti patří např.: - špatné označení použité literatury u obr. 8 na str. 13, - v obr. 8 nevysvětleno označení HB, které není zahrnuto ani do seznamu použitých symbolů a zkratek, - obr. 23 na str. 22 je bez popisu, - obecně špatný zápis s užitím symbolu stupňů s mezerou za číslem (správně se píše bez mezery), - obr. 31na str. 25 je uvedeno zavádějící kótování průměru, jako 26- 1 (platí i pro další obrázky a výkresy), - na str. 30 je počítáno skutečné přetvoření pro 2. operaci, ale výpočet je uvozen textem: „Výpočet skutečného přetvoření pro první operaci“.

eVSKP id 116698