ŠUSTEK, V. PWM modulátory s moderními více-branovými aktivními prvky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Studentova práce byla zaměřena na návrh a konstrukce PWM modulátorů využívajících komerčně dostupné speciální aktivní součástky (proudové a napěťové násobičky a zesilovače). Student provedl řadu manuálních odvození a simulací k doložení a popsání funkcí několika typů funkčních generátorů (jako jádra PWM modulátoru). Dohromady postavil a ověřil 3 realizace obvodů (jedno zapojení od vedoucího, dvě další úpravou obvodů z literatury či intuitivním zapojením integrátoru a komparátorů na bázi řiditelných proudových konvejorů, řiditelných zesilovačů napětí a operačních zesilovačů). Bohužel zde díky vyžádaným úpravám vzniklo několik chyb v zapojeních (které by měl v prezentaci u obhajoby ozřejmit). Pro řízení opakovacího kmitočtu a střídy použil interní parametry aktivních prvků (zisk proudu a napětí) a optočlen. Dvě zapojení pracovala dle očekávání (i na kmitočtech jednotek MHz s přihlédnutím k reálným parazitním vlastnostem), ale třetí zapojení založené na diamantovém tranzistoru pracovalo dle předpokladů pouze částečně. Pravděpodobně je zde velmi podstatné neuvažované omezení vstupní dynamiky použitého diamantového tranzistoru OPA860 a zesilovače VCA810, které by mělo být bráno v úvahu i pro odvození návrhových vztahů. Zásadnější připomínky mám k textu závěrečné zprávy (dodržení formy šablony), jejíž formální stránka místy snižuje kvalitu tam ukázané a odvedené práce. Student nedopatřením nefinalizoval práci v dokumentu, který mu byl zaslán zpět po mém čtení a korekcích a velké procento návrhů pak nebylo vzato v úvahu. Díky tomu nebyly odstraněny i některé zásadnější chyby ve schématech. Výhrady mám k nezahrnování některých vztahů i maticových rovnic do vět jako jejich regulérních součástí. Některé obrázky jsou příliš rozměrné a taky by bylo vhodné uvádět minimum přebraných kreseb (datasheety). Místy jsou trochu zmatky v symbolech. V kapitole zabývající se experimenty bych čekal odkazy na obrázky měřených obvodů k předchozí (teoretické) části. K čemu výsledky patří tak lze vydedukovat pouze z názvu kapitoly. Některé reference nejsou v seznamu literatury uvedeny podle normy. Student se v problematice celkem zorientoval a i vzhledem k jeho brigádě v Honeywell pracoval systematicky a reagoval na podněty z mé strany.
V předložené bakalářské práci student prezentuje tři praktické realizace obvodů PWM modulátorů. Dvě zapojení získal vlastní úpravou obvodů z odborné literatury a třetí navržený obvod obdržel od vedoucího práce. Navržená zapojení (PWM s analogovou násobičkou a napětím řízeným zesilovačem, PWM řízený konvejorem) jsou funkční a dosahují poměrně slušných výsledků při srovnání vypočtených, simulovaných a prakticky změřených hodnot. Třetí zapojení modulátoru s diamantovým tranzistorem při praktickém ověření jeho chování experimentálním měřením neodpovídalo simulovaným výsledkům. Student v kapitole 4.3 odůvodnil tuto skutečnost pravděpodobně poškozenými diamantovými tranzistory. V práci na straně 36 student uvádí, že vyzkoušel více OPA660. Důvodem nefunkčnosti obvodu bude skutečnost, že nezahrnul do návrhu vliv obvodů OPA860 a VCA810, což zmiňuje i v závěru této práce. Po odborné stránce lze hodnotit práci jako průměrnou s následnými připomínkami, které ubírají práci na kvalitě. Ve velké míře se zde vyskytují nejasnosti ve schématech navržených modulátorů. Na straně 20 student píše o pasivních prvcích R2, R3, C2, C3 uvedených ve schématu, avšak ve schématu na obrázku 3.1 tyto prvky nejsou. Na straně 16 student vysvětluje princip zapojení na obrázku 2.9 označením zesilovačů č. 1 a č. 2, v obrázku 2.9 jakékoli označení OZ chybí. Obdobná chyba se vyskytuje i v kapitole 3.2. Orientaci v textu ztěžuje i skutečnost, že student v textu uvádí neodpovídající čísla obrázků. Na straně 12 popisuje schéma modulátoru na obrázku 2.5. Ve skutečnosti je na obrázku 2.5 blokové schéma VCA810. Popis obrázku 2.6 v textu na straně 12 patří ve skutečnosti obrázku 2.8. Obdobné chyby v kapitolách 2.2.2 a 4.2. V kapitole 4.1 je v práci odkazováno na modulátor ze strany 17 (ve skutečnosti strana 18). Orientace mezi jednotlivými kapitolami není moc propracovaná. Místy je nejasné označení jednotlivých veličin. Strana 13 prohozeno UC za UB. V kapitole 2.2.2 v obrázku uvedeno V01, Vi, V0 v následujícím textu U01, Ui, U0. S touto chybou souvisí i vyjádření k formální stránce této práce. Téměř všude jsou jednotlivé veličiny zapsány ve špatném formátu. Rovnice nejsou zahrnuty jako regulérní součásti vět. V textu se nacházejí občasné překlepy a nepřesnosti v použitých výrazech. I přes uvedené připomínky lze konstatovat, že práce splňuje požadavky kladené na bakalářskou práci, a že zadání práce bylo splněno. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 93406