RŮŽIČKA, M. Analogové zkreslovače hudebních signálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student Růžička, po úvodních drobných potížích, které ale byly spíše jen v technické formulaci textů bakalářské práce, se velmi rychle začal orientovat v problematice náhrady charakteristik elektronkových zesilovačů pomocí polovodičových součástek. Sám ze své iniciativy postavil elektronkový zesilovač, aby měl jasno o požadovaném průběhu, který měl namodelovat. Také vypracoval metodiku hodnocení kvality namodelované charakteristiky. Následně proměřil několik jednoduchých řešení s diodovým omezovačem, s omezovačem s diadami LED či se Zenerovou diodou. Na základě těchto poznatků pak navrhl řešení, které má podobný průběh převodní charakteristiky jako elektronkový zesilovač. Vyhodnocení ale vedlo k poznání, že tyto jednoduché prostředky nedosahují příliš velké kvality. Proto se v dalším zaměřil na složitější způsoby aproximace nelineární převodní charakteristiky elektronkového zesilovače. Při řešení projektu pracoval samostatně, na konzultace docházel pravidelně. S jeho prací jsem byl spokojen.
Student ve své práci otestoval mnoho polovodičových obvodů různé složitosti s cílem získat převodní charakteristiku co nejvíce odpovídající elektronkovému zesilovači. Práce je kvalitně zpracovaná, převážně je orientována prakticky, student se ve většině případů opírá o vlastní naměřené hodnoty. Zadání bylo splněno. Nedostatky jsou jen drobného charakteru, např. v kap. 2, 3 a také 6.3.1 se objevuje nesoulad značení a znamének veličin v grafech, schématech a matematických vztazích. Na vodorovné ose obr. 2 pravděpodobně není -uk-ug, ale +uk-ug. Toto napětí je v obr. 3 a 4 považováno za vstupní napětí zesilovače uin, což ale není v souladu se schématem na obr. 1, kde je vstupní napětí zesilovače ug. Při zvyšování vstupního napětí zesilovače se zvětšuje anodový proud a tím by se mělo snižovat výstupní napětí, ale v obr. 3 a 4 tomu tak není. U spekter by bylo vhodnější logaritmické měřítko na svislé ose pro lepší zobrazení malých hodnot. V kap. 6.3 je popisován výpočet součástek diodového funkčního měniče, avšak není odkázáno na schéma tohoto obvodu. To je až v příloze, avšak mohlo být v textu práce. Kladně hodnotím vlastní návrhy a ověření různých druhů obvodů.
eVSKP id 118116