FOLTÝN, M. Příprava plazmonických antén pro analytickou transmisní elektronovou mikroskopii pomocí iontové litografie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Horák, Michal

Tato experimentálně zaměřená bakalářská práce se zabývá optimalizací naprašování zlatých vrstev a optimalizací výroby plazmonických antén metodou iontové litografie na tenkých membránách pro transmisní elektronovou mikroskopii. Student beze zbytku splnil cíle definované v zadání práce. Oceňuji nejen rozsáhlou rešeršní část, ale i velké nasazení při samostatné práci v laboratoři. Výsledky této práce volně navazují na současný výzkum ve skupině plazmoniky a mají potenciál být nejen uplatněny v praxi (neboť tato práce může sloužit pro nové studenty jako návod), ale mají i publikační potenciál (po jejich dalším rozpracováním). Někomu v této práci může chybět například více teorie z oblasti plazmoniky či zpracování EELS měření - nicméně ani jedna z těchto věcí nebyla cílem této práce (předmět Plazmonika a nanofotonika se vyučuje až v 1. ročníku magisterského studia; EELS měření budou zpracována během další vědecké práce studenta, jak je uvedeno v závěru práce). Bakalářskou práci hodnotím známkou A a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Kejík, Lukáš

Bakalářská práce pojednává o přípravě zlatých vrstev metodou IBAD v aparatuře Kaufman, následné výrobě běžně používaných plazmonických antének pomocí fokusované litografie iontovým svazkem (FIB) pro budoucí charakterizaci pomocí spektroskopie energiových ztrát elektronů (EELS). Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol a výsledky jsou poměrně přehledně shrnuty v závěru. Po výstižném úvodu do plazmoniky následuje rešerše týkající se přípravy zlatých shrnující vliv různých depozičních parametrů na výslednou kvalitu vrstvy. Poté jsou shrnuty výsledky provedených depozic při různých depozičních rychlostech. Poslední dvě kapitoly shrnují důležité parametry při litografii iontovým svazkem a vyrobené plazmonické struktury vyrobené z dříve nanesených zlatých vrstev. Na základě výsledků litografie jsou pak identifikovány optimální depoziční parametry zlatých vrstev. Práce je poměrně rozsáhlá (38 stran textu) psaná srozumitelně a čtivě, bez pravopisných chyb a s pouze malým množstvím překlepů. V textu se objevilo pár nešikovných formulací (str.19 „… zahřívání spodních vrstev vrstvy…“, str.25 „…docházelo k nasycení drsnosti povrchu.“…). Druhý odstavec na str.19 se hodí spíše do kapitoly 3.1. V rešeršní části bych preferoval více obrázků třeba převzatých ze zdrojových článků, které ukazují popisované efekty a zároveň aby to narušilo těch několik stran čistého textu. Popisky obrázku č.3 a 7 obsahují zbytečné úvody jako: „Obrázek 3: V části a) je zobrazeno…“, „Obrázek 7: Na obrázku jsou…“ V rozmístění obrázků v textu preferuji jejich umístění na začátek stránky bez ohledu na končící odstavce, a tedy aby na str.40/41 prázdnou třetinu strany před obrázkem zaplnil text, který následuje za ním. V obrázku č.5 nejsou jevy na substrátu příliš vidět, stejně tak jsou špatně viditelná měřítka na obrázku č.12 a u obrázku č.11 chybí parametry hloubky odprašování u jednotlivých polí. Velmi se mi líbily rešeršní části shrnující základní parametry ovlivňující deponované zlaté vrstvy a také parametry iontového svazku pro následnou litografii. Také velmi kladně hodnotím autorovu práci s literaturou. V praktické části oceňuji to, že se práce nesoustředila pouze na růst a optimalizaci zlatých vrstev, ale že poté následovala i iontová litografie. Byla tedy zhodnocena jejich skutečná vhodnost pro výrobu nanostruktur a ne pouze na základě domnělých optimálních parametrů vrstvy. Celkově práce shrnuje spoustu užitečných experimentů a může tak sloužit jako příručka pro ty, kteří začínají s depozicemi zlatých vrstev a výrobou nanostruktur iontovým svazkem na povrchu membrán, které mohou poté být analyzovány pomocí metody EELS. Přes výše zmíněné nedostatky práci doporučuji k obhajobě s navrhovanou známkou A.

eVSKP id 139474