MUSILOVÁ, N. Návrh extrémně nízkonapěťového usměrňovače v CMOS technologii [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Bakalářská práce se zabývá návrhem CMOS integrovaných usměrňovačů pracujících s extrémně nízkým napájecím napětím a nízkou spotřebou, vhodných pro senzorové a biomedicínské aplikace. Studentka se v teoretické části práce věnovala základním vlastnostem MOS transistoru a jeho pracovní oblasti. Následně prezentovala několik typů usměrňovačů, a to jak jednocestných, tak dvoucestných, pomocí diod a následně pomocí integrovaných obvodů pracujících buď v proudovém, či napěťovém modu. V praktické části práce studentka navrhla několik struktur usměrňovačů pomocí operačních zesilovačů. Aby nedošlo k zhoršení parametrů navržených obvodů při extrémním snížení napájecího napětí (tj. VDD=VTH) studentka použila několik nekonvenčních technik, jako je tranzistor řízený substrátem (bulk-driven), záporná transkonduktance, self-casode aj. Ačkoli je problematika návrhu hodně rozsáhlá, studentka dokázala dobře pracovat s literaturou, dokázala se rychle a dobře zorientovat v problematice, popsat i navrhnout řešení. Po formální stránce práce vypadá dobře. Studentka během semestru práci pravidelně konzultovala a zapracovala poznámky vedoucího. Studentka splnila zadání práce, a proto práci doporučuji k obhajobě.
Studentka Nikola Musilová vypracovala bakalářskou práci na téma „Návrh extrémně nízkonapěťového usměrňovače v CMOS technologii“. Cílem práce bylo navrhnout nízkonapěťový usměrňovač pracující v rozmezí 0,3 V až 0,5 V s výkonovou spotřebou v řádek desítek nanowattů. Bakalářská práce je mimo úvod a závěr rozdělena do tří kapitol. V prvních dvou kapitolách (devatenáct stran) je rozebrán úvod do CMOS technologie a problematiky nízkonapěťových usměrňovačů. Třetí kapitola je věnována praktické části, to znamená návrhu několika typů nízkonapěťových usměrňovačů, jejich simulaci a analýze dosažených parametrů. Práce je po formální stránce velmi dobře zpracována, působí uceleným dojmem. Výtku mám hlavně k nejednotné velikosti schématických značek v rámci práce, některé obrázky nemají vhodnou kvalitu a pomohlo by jim jejich překreslení (např. obr. 2.12). Studentka vhodně pracuje s doporučenou literaturou, kterou průběžně cituje, počet použitých zdrojů odpovídá rozsahu práce (až na neexistující odkaz v práci na zdroj [8]). Předložená práce ukazuje, že studentka zmíněné problematice velmi dobře rozumí. Navrhuji proto práci k obhajobě se stupněm výborně a počtem bodů 92.
eVSKP id 142153