OBŠITNÍK, M. Detekce zavření komorových vrat pro elektronový skenovací mikroskop [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
V bakalářské práci měl student za úkol prozkoumat možnost detekce polohy komorových vrat skenovacího elektronového mikroskopu. Cílem bylo vytvořit studii použitelných čidel, která budou schopná detekovat, jestli jsou komorová vrata otevřená nebo zavřená, případně jestli je komora pod vakuem, či na atmosférickém tlaku. Student nechal práci na poslední chvíli, nicméně pracoval samostatně a práce je na poměrně dobré úrovni. V úvodní části se věnoval popisu různých používaných senzorů polohy. Dále vyhodnotil dva vhodné typy, které testoval. Na základě výsledků experimentů zvolil student odporový senzor sil, u kterého provedl další dodatečná měření. Práce je koncipována stručně a přehledně. U některých použitých obrázků vytýkám horší kvalitu. V práci chybí hlubší úvaha o závislosti napětí odporového senzoru na tlaku v komoře mikroskopu. Vzhledem k časovému rozvržení studentem už na tuto část nezbyl prostor. Práci hodnotím 80 body a doporučuji k obhajobě.
Úvodní část práce je věnována rešerši snímačů potencionálně vhodných pro detekci stavu uzavřenosti vakuové komory elektronového mikroskopu. Rešerše je přiměřeně podrobná a dobře organizovaná. U většiny popisovaných typů nejsou ale uvedeny jejich výhody a nevýhody, ač je jejich uvedení zmiňováno na začátku kapitoly věnující se výběru. Většinou také nejsou uváděna teoretická rozlišení snímačů a opakovatelnost hodnot měření. Pokud by se na ně autor rovněž zaměřil, mohl by již při výběru vyřadit optoelektronický snímač. V části práce věnované výběru snímače postrádám diskuzi požadavků na maximální možné rozměry snímačů, což při jejich instalaci na koncové zařízení bude zřejmě rovněž důležitým kritériem. Testování snímačů popsané v kapitolách 4 a 5.4 je metodicky dobře pojato. Bohužel ale není provedeno měření vlastností snímače při dlouhodobém zatížení a závěr se odvolává jen na stručné údaje výrobce. Vytvořený programový kód je velmi jednoduchý. Vhodné by bylo navíc implementovat funkcionalitu kalibrace snímače pro nastavení rozhodovací úrovně. V práci se vyskytují některé nedostatky odborného charakteru. Např. tvrzení na straně 4, že měřená kapacita je součástí RC oscilátoru, který se rozkmitá až po přiblížení objektu, přičemž zřejmě jen změní pracovní kmitočet. Nebo, rezistor RM na obrázku 4.4 nemá funkci pull-down rezistoru, ale je součástí napěťového děliče. Z formálního hlediska je nutno vytknout absenci popisu veličin téměř ve všech prezentovaných rovnicích a přejímaní i elementárních ilustrací s nízkou kvalitou. Není také přiložena fotodokumentace z prováděných experimentů se zatěžováním a testováním snímače. Lze vyvodit, že zadání práce bylo splněno. Doporučuji ji proto k obhajobě. Vzhledem k výše uvedeným závěrům hodnocení navrhuji udělit 75 bodů.
eVSKP id 118419