HEJTMÁNEK, T. Návrh měřicích zesilovačů pro magnetické měření [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student Tomáš Hejtmánek ve své práci provedl rešerši vhodné koncepce měřicího zesilovače pro magnetická měření. Na její základě vybral vhodný OZ s automatickým nulováním. Vzhledem k požadavku co nejvyšší stabilitu nulové úrovně se zaměřil se i na vhodnou volbu pájky, konektorů, relé a použitých rezistorů. Změřil náhradní parametry měřicích cívek používaných v magnetické laboratoři. Implementoval do Pspice model OZ LMP2021 dodávaný výrobcem. Pro navrženou koncepci provedl simulaci, kde odladil hodnoty kompenzačních kondenzátorů a určil spektrální hustotu vstupního šumového napětí. Provedl šumovou simulaci s měřicí cívkou. Celý zesilovač realizoval a oživil. Během realizace musel vyřešit několik vzniklých problémů při oživování. Celý zesilovač proměřil jak z hlediska kmitočtových charakteristik, tak z hlediska šumových vlastností. Změřené výsledky jsou velmi blízké vypočteným při simulaci. Vyzkoušel navržený zesilovač ve spojení s měřicí aparaturou na měření hysterezních smyček magnetických materiálů. Po formální stránce jsou grafy dobře zpracované a text obsahuje potřebné náležitosti. Student chodil pravidelně na konzultace a zadání beze zbytku splnil.
Práce je praktického rázu a zabývá se návrhem měřicího zesilovače pro měření magnetických vlastností, určeného k použití ve funkci předzesilovače Wb-metru. Práce je logicky členěna do 13 kapitol plus přílohy, které obsahují detailní výkresy schémat a desek plošných spojů a soupisku součástek. Celkový rozsah je 68 stran, práce obsahuje všechny formální náležitosti včetně seznamu použitých symbolů a zkratek. Student v práci postupuje v intencích zadání. První 4 kapitoly se věnují teoretickému úvodu, od konstrukce historického Wb-metru používaného na UTEE, přes popis vlastností a zapojení operačních zesilovačů až po krátký popis snímacích cívek, používaných při magnetických měřeních. Zbývající kapitoly se pak věnují návrhu koncepce měřicího zesilovače, volbou jednotlivých komponent zapojení, simulacím v programu PSPice až po konečnou realizaci a experimentální ověření dosažených parametrů. Výsledky měření jsou pak porovnány s výsledky získanými v teoretické části návrhu resp. simulacemi. Dle mého názoru je zadání zcela splněno, student dokázal dovést práci do fáze realizace funkčního vzorku zesilovače, který osvědčil dosažení požadovaných vlastností i během experimentu v laboratoři magnetických měření UTEE. Práce je i po formální stránce dobrá, obsahuje pouze malé množství překlepů či formulačních neobratností.
eVSKP id 93364