MONTILLA, M. Určování pohybu z akcelerometrických dat [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Velmi dobře koncipovaná bakalářská práce se věnuje problematice využití akcelerometrů pro určení pohybu. Práce se opírá o důkladný teoretický rozbor současně používaných typů akcelerometrů a diskutuje jejich fyzikální principy, výhody a limitace. Teoretické poznatky jsou na závěr každé kapitoly srozumitelně shrnuty a na základě tohoto souhrnu je zdůvodněn výběr konkrétních akcelerometrů v praktické části, což usnadňuje sledování hlavní myšlenkové linie práce. Jádrem práce je identifikace pohybu na základě výpočtu pozičních dat z akcelerometrických dat a analýza dosažené přesnosti určení pozičních dat. Rozsáhlým testováním bylo zjištěno, že přesnost záznamu akcelerometrických dat výrazně závisí na rychlosti prováděného pohybu, a po dohodě s vedoucím práce byla proto část zadání vyžadující měření na skupině dobrovolníků změněna na měření identického pohybu různými akcelerometry, aby mohl být srovnán vliv citlivosti snímače na přesnost určení výsledného pohybu. Výběr akcelerometrů a typů pohybů v praktické části práce je promyšlený a opírá se o literární rešerší získané poznatky o vztazích mezi dynamikou pohybu a přesností akcelerometru. Realizace metod je dobře dokumentovaná, výběr finální metody pro numerickou integraci potřebnou pro výpočet pozičních dat je správný a v práci zdůvodněný. Navržený program umožňuje vizualizovat pohyb ve 3D prostoru i v jeho projekcích. Analýza přesnosti určení pozičních dat byla provedena pro několik typů pohybů prováděných s odlišnou dynamikou. Výsledky analýzy jsou přehledně interpretovány a srovnány pro jednotlivé citlivosti akcelerometrů. Vliv dynamiky prováděného pohybu na korektnost určení pohybu i vliv třesu ruky probanda při provádění pohybu jsou dostatečně diskutovány. Práce zcela splňuje požadavky zadání a dosahuje odborné úrovně vyžadované pro bakalářskou práci. Formální zpracování práce je výborné až na pár nevýznamných nedostatků, jako je například uvedení rovnice 7 pod číslem 6 v textu práce, nebo občasná nekonzistentnost v časech a osobách slohu práce. Dobrý dojem z práce podtrhuje množství názorných ilustrací a přehledových tabulek a celková přehlednost textu.
Studentka Michaela Montilla se zabývala ve své bakalářské práci určováním pohybu z akcelerometrických dat. V teoretické části se studentka dopodrobna věnuje popisu akcelerometrie, fyzikálnímu principu měření, výpočtu akcelerometrických dat. Z prvních třech kapitol lze usuzovat, že studentka nastudovala problematiku do detailu a orientuje se v ní. V praktické části práce jsou využívány tří typy akcelerometrů zabudovaných v LabQuest 2, elektromyografu a ve dvou mobilních telefonech. V kapitole 5 je porovnávána přesnost měřících zařízení, přičemž každé zařízení má jinou vzorkovací frekvenci (LabQuest -100Hz, EMG – 2000Hz, Mobil – 100Hz). V tabulce 6 na straně 30 jsou výsledky neporovnatelné, jelikož měření neprobíhalo ve stejném čase. Z popisu softwaru EMG vyplývá, že studentka používala Wave Plus, v tomto softwaru je nutné nastavit osy akcelerometru před každým měřením. V textu se tomuto kroku studentka nevěnuje a z obrázků (např. obr. 13) lze vypozorovat, že tento krok neudělala. Na str. 24 a 45 jsou vypsány pohyby, které studentka naměřila na probandech. U těchto pohybů je měřena rychlost: pomalu, středně rychle a rychle. Zajímalo by mě, jak studentka rychlost měří či hodnotí. Kapitola 6 je věnována převodu zrychlení na rychlost a následně na polohu. Součástí zadání práce bylo realizace měření na skupině probandů, tato realizace v práci chybí. Po formální stránce je bakalářská práce na dobré úrovni, v textu se vyskytují pouze výjimečně překlepy. Práci hodnotím stupněm B/82 bodů.
eVSKP id 93494