FRIDRICH, J. DC/DC měnič pro záložní zdroje se superkapacitory [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Pan Jiří Fridrich postupoval při řešení své bakalářské práce naprosto samostatně, sám si vyhledával potřebnou literaturu a dokázal se v ní velmi dobře orientovat. Po nastudování problematiky superkondenzátorů navrhl základní koncepci měniče, kterou následně doplnil řízením mikrokontrolérem. Postup práce na projektu byl kontrolován pomocí elektronické korespondence. Časové termíny byly přesně dodržovány. Všechny části navrženého zařízení byly ověřeny samostatně a byla ověřena i správná činnost sestaveného zařízení jako celku. Zadání práce bylo splněno. Diplomovou práci pana Fridricha doporučuji k obhajobě.
Práce se v teoretické části zabývá možnostmi řešení záložních zdrojů vybavených superkapacitory, jakožto akumulačního prvku. Superkapacitory jsou z hlediska konstrukce rozděleny do tří skupin a podrobně rozebrány s ohledem na jejich přednosti či nedostatky. Není opomenuta ani otázka obvodového řešení rovnoměrného rozdělení napětí při sériovém řazení superkapacitorů k dosažení vyššího pracovního napětí. Zbývající teoretická část je věnována neizolovaným DC/DC měničům s topologií snižujícího a zvyšujícího měniče napětí a synchronního usměrňovače. U obou měničů je uvedeno zapojení včetně parazitních prvků, detailně vysvětlen princip činnosti s odvozením základních vztahů. Objasněny jsou též důvody k použití synchronního usměrňovače. Realizační část plynule navazuje na teoretickou výběrem vhodného typu superkapacitoru k sestavení baterie schopné dodat do zátěže požadovanou energii 10 Wh s uvážením účinnosti měniče. Navržená baterie je sestavena ze čtyř superkapacitorů a dokáže akumulovat energii 14,8 Wh při provozním napětí 5,6 V. Vyrovnávání napětí mezi superkapacitory zajišťuje odporový dělič. Obvodové řešení silové části, založené na synchronním usměrňovači, vychází z provedených výpočtů potřebné indukčnosti a střídy v případě snižujícího a zvyšujícího měniče. Velikost vstupního respektive výstupního napětí synchronního usměrňovače je 36 V. Jeho řízení zajišťuje řídicí část osazená procesorem ATmega32A. K napájení obvodů s hladinou 9,5 V je použit snižující měnič, pro hladinu 5 V lineární stabilizátor napětí. Použitý mikroprocesor může pracovat celkem v pěti režimech. Konkrétní režim se volí na základě aktuálních hodnot vstupního napětí synchronního usměrňovače a napětí na superkapacitorech. Realizační část je završena návrhem prototypu. Pro něj jsou proměřeny významné průběhy na měniči včetně účinnosti zvyšujícího měniče na napětí superkapacitorů pro čtyři zatěžovací proudy. Práce je přehledná, rovnovážně rozdělená na teoretickou a praktickou část, jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují. Text je výstižný, srozumitelný a není zatížen pravopisnými či gramatickými chybami. Výborná je též kvalita použitých obrázků. Student Jiří Fridrich splnil zadání bakalářské práce, přičemž prokázal schopnost vyhledat a nastudovat materiály související se zadanou problematikou, navrhnout konkrétní řešení, následně je realizovat, otestovat a stanovit dosažené parametry. Při návrhu bylo zapotřebí hlubokých znalostí nejen z oblasti obvodů, programování, ale také měření a testování.
eVSKP id 119565