PTÁČEK, M. Snímače pro asistenční systémy řidiče [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Cílem bakalářské práce bylo ověření metod elektronické stabilizace řízení vozidel s ohledem na požadované parametry snímačů. K jeho splnění však bylo nutné nejdříve vyrobit vhodnou testovací platformu a metody na ni implementovat. To se nakonec ukázalo jako časově velmi náročné a tak na samotné experimenty se snímači už nezbylo mnoho času. I tak ale považuji práci za zdařilou, student dokázal samostatně nastudovat potřebné znalosti, pracoval velmi iniciativně a efektivně, během konzultací mne prakticky jen informoval o postupu prací. Z tohoto pohledu je škoda, že téma nezačal zpracovávat hned od semestrální práce a na řešení tak měl jen jeden semestr.
Práce pana Ptáčka na téma „Snímače pro asistenční systémy řidiče“ obsahuje 29 stran teoretické části a 23 stran praktické části) a 1 stranu příloh. Po odborné i časové stránce je zadání náročné, protože obnáší znalost snímačů, schopnost naprogramovat stabilizační systémy, oživit vývojovou platformu a také modelářskou šikovnost. Zadání je v zásadě splněno, avšak k řešení mám několik připomínek. Teoretická část popisující kinematiku pohybu kola po podložce je srozumitelná, stejně jako popis stabilizačních systémů ABS, ASR a ESP, jejichž funkce spočívá ve stabilizaci koeficientu prokluzu lambda. Výběr senzorů lze považovat za správný a chválím popis instalace a řešení problémů, které nastaly při úpravách modelářského podvozku. Naopak postup výpočtu maximální chyby měřené hodnoty snímače natočení kol přední nápravy v rovnici (3.3) není správný. Katalogová chyba linearity +-1,2° je pevně daná a omezený rozsah +-25° ji nemůže snížit. Implementaci algoritmů je věnováno jen velmi málo prostoru. Podle prezentovaných grafů 6.1 až 6.5 lze ale usuzovat, že implementace systémů ABS a ASR funguje, systém ESP implementován nebyl. Kap. 6.4 uvádí, že kritickým parametrem je minimální detekovatelná rychlost otáčení kol a přesnost při této nízké rychlosti. Závěr dále uvádí, že se na kvalitě také podílí relativně velká perioda sběru dat a výpočtu akčního zásahu 12 ms. Samotná analýza vlivu parametrů snímačů na kvalitu elektronické stabilizace (druhá část bodu 2 zadání) ale v práci již není více rozvedena. Na druhou stranu by k tomu bylo nejspíš nutné vytvořit simulační model a vliv parametrů demonstrovat zejména na něm. Z formálních nedostatků lze uvést umisťování plovoucích objektů poměrně daleko od textu, který na ně odkazuje (zejména u obrázků, u kterých je navíc popisek netypicky nahoře); obdobně to platí i pro rovnice. Student také nevkládá mezeru mezi číslo a jednotku při významu podstatného jména. Patrně i kvůli spěchu při dokončování se v práci objevuje několik překlepů či zdvojení slov. I přes zmíněné nedostatky je potřeba vyzdvihnout, že student měl na řešení (nastudování teorie, výběr, instalaci a oživení snímačů a zprovoznění pomocí mikrokontroléru) pouze jeden semestr, i přesto dokázal vytvořit funkční řešení. Práce svědčí o bakalářských schopnostech studenta, navrhuji hodnocení 85/B.
eVSKP id 111049