Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Zmeškal, Oldřich

Práce Bc. Jana Blahuta byla zaměřena na studium optických vlastností tenkých vrstev perovskitů a jejich prekurzorů. Za období jednoho roku se mu podařilo seznámit se měřením na elipsometru, ale především se zpracováním získaných dat a sestavením modelu všech základních olovnatých perovskitů (kromě FAPbCl3 jehož prekurzory nebyly k dispozici). Monokrystaly těchto perovskitů byly zaslány do CNRIMM v Catanii, Itálie, kde byly stanoveny téměř identické modely uvedených perovskitů. Komplikací bylo, že se student musel také věnovat opravě a nastavení elipsometru po jeho vypnutí během opravy elektroinstalace v laboratořích. Student pracoval na řešení úkolů velmi iniciativně. Velmi náročnou problematiku zvládl na výborné úrovni, takže bude dobrým východiskem pro jeho další práci v dané oblasti. S jeho prací a tvůrčím přístupem jsem byl velice spokojen

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Pospíšil, Jan

Student Jan Blahut zpracoval diplomovou práci na téma „Studium optických vlastností tenkých vrstev perovskitů a jejich prekurzorů“. Tato práce se konkrétně zaměřuje na studium elipsometrických spekter perovskitů a jejich prekurzorů v tenké vrstvě. Teoretická část diplomové práce je z mého úhlu pohledu nejslabší částí odevzdané práce – postrádám zde zejména hlubší literární rešerši z oblasti využití elipsometrie pro měření perovskitových materiálů. V této části si rovněž nelze nevšimnout spousty formálních a stylistických nedostatků. V experimentální části student nejprve připravil tenké vrstvy a měřením jejich elipsometrických spekter stanovil spektrální závislost indexu lomu a extinkčního koeficientu, dále pak šířku zakázaného pásu. Tento přístup k charakterizaci materiálů hodnotím velmi pozitivně, a to zejména díky skutečnosti, že se může jednat i o materiály transparentní, jejichž charakterizace je vždy velmi náročná a vyžaduje dostatečné zkušenosti hlavního operátora. Využití elipsometrie má v tomto směru neoddiskutovatelný přínos. Z tohoto důvodu nakonec hodnotím předloženou diplomovou práci známkou B a doporučuji ji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	C
Využití literatury a její citace	C
Úroveň jazykového zpracování	C
Formální úroveň práce – celkový dojem	B
Závěry práce a jejich formulace	B

Navrhovaná známka: B

Otázky

Na str. 41 je z měřených dat (u některých vzorků) patrné, že chybí část spekter, nicméně již na následující straně při vyhodnocení indexu lomu a extinkčního koeficientu jsou tato data přítomna. V literatuře jsem se s tímto nesetkal. Můžete se k dané problematice více vyjádřit?
V této práci byla proměřena elipsometrická spektra, tato naměřená data byla dále fitována softwarem DeltaPsi2, kde ve výsledku byly získány spektrální závislosti indexu lomu a extinkčního koeficientu. Mohl byste získané výsledky porovnat s literaturou? Tabulka 4 porovnává pouze šířku stanoveného zakázaného pásu.
V tabulce 4 dále uvádíte, že šířku zakázaného pásu u materiálu FAPbI3 nelze experimentálně stanovit. Z jakého důvodu? Je to kvalitou vrstev, byla provedena opakovaná měření, kolik vzorků bylo proměřeno (statistika) atd.? Z tohoto úhlu pohledu v práci postrádám hlubší studium morfologie vrstev (AFM, SEM, optický mikroskop aj.). Z obrázků na str. 40 nelze vyvodit žádné závěry.