DVOŘÁK, F. Využití digitálních akcelerometrů v ovladačích lůžek Linet [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Student Ferdinand Dvořák vypracoval závěrečnou práci na téma Využití digitálních akcelerometrů v ovladačích lůžek Linet, kterou si sám zajistil. Práci pak konzultoval s Ing. Holasem z firmy Linet. Po odevzdání práce konzultant zhodnotil velmi kladně studentův přístup a jeho aktivitu, dále přehlednost textu a pečlivost při psaní textu, formulace vět a argumentování. Vzhledem k bezpečnostním opatřením si student proměřil signály v nemocničním (reálném) prostředí později, než bylo původně plánováno. Student byl aktivní po celou dobu řešení práce, práci konzultoval a navrhnul si vlastní řešení. Zpracování měřených signálů bylo prováděno pro celé záznamy a získané poznatky by mohly být využity pro zpracování signálů v reálném čase. Celkově navrhuji za tuto práci studentovi hodnocení klasifikačním stupněm A/90 bodů.
Cílem práce pana Ferdinanda Dvořáka je analýza sporných případů ovládání pacientských lůžek Linet za pomoci akcelerometrických dat získaných z ovladače. Téma je zadáno ve spolupráci s firmou Linet, která studentovi rovněž poskytla potřebné komponenty. Úvodní část práce popisuje konstrukční řešení akcelerometrů, dále je navržena metodika měření a proveden soubor měření dle této metodiky. V závěru práce jsou představeny různé analýzy získaných signálů. Hardware pro měření student nenavrhoval, ale získal od firmy Linet. Blokové schéma na obr. 3.4 neobsahuje vazby bloků. Vzhledem k tomu, že akviziční část je hotová a klíčové je softwarové zpracování, postrádám byť jediný vývojový diagram. Protokol předpokládá měření chybových stavů alespoň 2x. Domnívám se, že to je na zachycení chybového stavu velmi málo měření. U metodiky (kap. 3) si nejsem zcela jistý, jestli předložený způsob povede skutečně k cíli. Je použit ovladač lůžka, který ale není napojen na lůžko samotné. Jedná se pouze o „falešný“ ovladač, na kterém mají být simulovány skutečné události (pád, sednutí na ovládač, stisknutí omylem apod.). Pokud však není součástí metodiky, resp. dat reakce připojeného lůžka, nebudou takto získané události relevantní (standardně: omylem stisknu ovladač, lůžko se hýbe, uvědomuji si to, na tento podnět reaguji). Chápu potom, proč závěr práce přinesl negativní výsledky. V práci je často zmiňováno snímání „real-time“, nicméně zpracování je prokazatelně offline. Výpočet spektra je aplikován na celý záznam (120 s), výběr vhodného okna v okolí sledovaných dějů by byl vhodnější. Po formální stránce mám velké výhrady k použitým obrázkům: obr. 1.2 a 1.3 by zasloužily měřítko k porovnání, u obrázku 3.6 (lépe tabulky) není patrné časové rozlišení, průběhy 3.8, 3.9, 3.10, 4.1., 4.2, 4.3 a dále všechny průběhy v kap. 6 i 7 jsou nečitelné. Měřítko je zvoleno tak nešťastně, že na straně formátu A4 není patrné téměř nic. Čekal jsem nápravu v přílohové části, bohužel přílohou je pouze seznam přiložených souborů. Navíc průběhy, které pokrývají i změny stavů (stisk, položení apod.) by měly být rozhodně opatřeny „markery“ těchto stavů (obr. 6.3). Zcela chybně je citován zdroj [3], autorem zákona není ČESKO, ale Parlament České republiky a není vydána v „Zákony pro lidi“, ale ve Sbírce zákonů, chybí částka. Zdroj [5] je nedohledatelný. U zdroje [10] chybí datum citace, zdroj již neexistuje. Dost zdrojů není správně citováno [4, 5, 12, 13, 21]. Slova v nadpisech se nedělí, v použitém systému (TeX) toto lze ošetřit. Závěrem je třeba upozornit na formální chybu v zadání, kdy jsem uveden jako konzultant práce. Touto dvojrolí, konzultanta i oponenta, bych byl ve střetu zájmu, nicméně se jedná o formální chybu a práce je hodnocena bez podjatosti. Předložená práce pana Ferdinanda Dvořáka má velmi ambiciózní cíl, nicméně způsob řešení byl pro mě zklamáním. Podstatou práce je softwarové zpracování, jehož návrh není nikde více popsán. Práci tak hodnotím jako „dobře“ / C.
eVSKP id 126700