BURIAN, R. Simulační modelování vřeten obráběcích strojů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2014.

Posudky

Posudek vedoucího

Vetiška, Jan

Studentem zpracovaná práce na téma Simulační modelování vřeten obráběcích strojů se zabývá velmi aktuálním tématem. Celá práce je členěna do kapitol podle jednotlivých bodů zadání. Na začátku práce je rešerše o technologických možnostech při soustružení ze které vychází definice požadavků pro další části. Dále v práci student provádí analytický návrh vřetene a jeho simulační ověření. Simulační ověření mohlo být lépe zpracováno, aby více vynikly jeho přínosy. Grafická a jazyková úroveň práce je dobrá. Práci doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání E
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod D
Vlastní přínos a originalita E
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry E
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii E
Logické uspořádání práce a formální náležitosti D
Grafická, stylistická úprava a pravopis D
Práce s literaturou včetně citací D
Samostatnost studenta při zpracování tématu D
Navrhovaná známka
D

Posudek oponenta

Holub, Michal

Předložená diplomová práce je rozdělena do čtyřech stěžejních kapitol. První kapitola je vhodně zaměřena na rešerši nástrojů a řezných podmínek pro technologii soustružení. Na základě provedené rešerše byly vybrány řezné podmínky, které jsou definované na začátku třetí kapitoly. V kapitole 2 popisuje diplomant přístup k modelování technických soustav. V další části popisuje systémový přístup pomocí V-modelu, který je v rámci rešerše zpracován, ale dále už v praktické části nepoužit. Poslední část kapitoly je věnována virtuálnímu modelování stroje a jeho částí a použitému softwaru ADAMS. Kapitola s názvem „Návrh vřetene“ se zabývá analytickým výpočtem vřetene soustružnického stroje. Na úvod diplomant správně definoval požadavky na obrobek a základní vlastnosti vřetene. V kapitole 3.1 je proveden výpočet sil od obrábění, výkon a krouticí moment. Analytický výpočet obsahuje celou řadu koeficientů bez odkazů na jejich zdroje. Při výpočtu krouticího momentu je vhodně zvolen koeficient pro možné přetížení, kterým můžou být eliminovány nehomogenity materiálu nebo zohlednit vývoj nových řezných materiálů pro vyšší řezné výkony. V bodě 3.1.5 je zvolena účinnost celého mechanismu, která zohledňuje pouze řemenový převod. Zde bych očekával detailnější přístup k definování celkové účinnosti. Bod 3.2, který je věnován volbě pohonu, z práce není poznat s jakým převodovým poměrem je převod zvolen. Dále zde chybí optimalizace volby pohonu pomocí stanovení obráběcího cyklu, výpočtu ekvivalentního zatížení a definování možného přetížení pohonu. V bodě 3.4 je provedena volba a výpočet ložisek. V práci chybí rešerše v oblasti uložení vřetene soustružnického stroje. V dalším bodě byl proveden výpočet správně optimální vzdálenosti ložisek, se kterým je dále počítáno. V bodě 3.4.6 je proveden rozbor zatěžujících sil a reakcí na vřetenu. Ve směru sil Fp (síla vyvozená předepnutím řemene) by měla působit pasivní složka řezné síly (Fp) a ne samotná řezná síla Fc. Jelikož je síla Fp menší než Fc, znamená to pouze předimenzování konstrukce. Tím se zvýší i životnost ložisek počítané v kapitole 3.5. V celé kapitole návrhu vřetene je velice málo náčrtků a těžko se v ní orientuje. Pokud by diplomant postupoval dle systémového přístupu, konkrétně by se držel dříve popsaného V-modelu (kapitola 2) v rozsahu kapitol 3 a 4, tak by práce měla mnohem vyšší úroveň. Kapitola 4 popisuje tvorbu modelu vřetene v prostředí softwaru ADAMS. V části 4.1 je napsáno, že hodnoty v grafech (21, 22, 23) odpovídají nezatíženému stavu a jsou rovny analytickému výpočtu. V analytickém výpočtu je počítáno s maximálním zatížením, kde hodnota Mk je rovna 376 Nm (vzorec 16, str. 38) a na grafu 23 je hodnota přes 350 Nm. Grafy 22 a 23 nejsou vhodně značené a průběhy momentů a otáček nejsou korektní. Neshoda je také patrná z obr. 25 a 26. V práci se vyskytuje vícekrát pojem moment sil působící na ložisko v Newtonech. V kapitole 4.2 je vykreslen 3D model, kde je teprve patrné, že se jedná o převod do pomala. Velikost pohonu není úměrná konstrukčnímu řešení. V závěru práce diplomant píše, že se výsledky simulací téměř shodují s analytickým výpočtem. Maximální moment na motoru dle analytického výpočtu je 400 Nm a dle obr. 31 vychází moment téměř 1x10^6 Nmm. Dále diplomant popisuje nevhodnost zvoleného uložení vřetene a doporučuje v dalším kroku nový výpočet. Jelikož cílem práce bylo provést návrh simulačního modelu, což diplomant splnil, tak i přes veškeré výtky doporučuji práci k obhajobě a udělení titulu Ing., ale za předpokladu, že diplomant zodpoví a odůvodní veškeré připomínky k práci.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání D
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod E
Vlastní přínos a originalita E
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry E
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii E
Logické uspořádání práce a formální náležitosti D
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací D
Navrhovaná známka
E

Otázky

eVSKP id 72161