LEHNERT, D. Autobusového nádraží v Hranicích na Moravě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Student Dominik Lehnert patří k těm, kteří o zadaných úkolech přemýšlejí do hloubky a hledají silný koncept pro svou tvorbu. Tak jak jsem ho za dobu jeho studií poznal, jde o velmi pracovitého člověka, který má profesionální přístup k architektonické tvorbě a jeho výstupy to dokládají. I když je škoda, že se nedostal k detailnějším prvkům stavby nebo navrhovaných vnitřních prostor. Cením si na něm i schopnost naslouchat při diskusích nad řešeným zadáním a reflektovat některé výtky v další práci. Jeho diplomní práce, architektonická studie nového autobusového nádraží v Hranicích na Moravě byla úzce řešena s reálným uživatelem a jeho požadavky na objekt a jeho provoz v budoucnosti byly v návrhu zohledněny. Podobně tak i soudobé trendy v autobusové dopravě sledující zejména efektivnost a provázanost jednotlivých služeb poskytovaných cestujícím. Na předloženém díle oceňuji touhu po vytvoření ikonické, výrazné a zapamatovatelné stavby, byť v komorním měřítku moravského města. Dominikova snaha je upřímná. Nejde o povrchní převzetí líbivého konceptu extravagantního zastřešení, organickým směrem navrhování se zabýval i v minulosti v ateliérových pracích a jde tak o hledání své cesty k architektonické tvorbě, kterou si cením právě pro vytrvalost, kontinuitu a rozvíjení svébytného přístupu k řešení zadaných úkolů.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | Student Dominik Lehnert patří k těm, kteří o zadaných úkolech přemýšlejí do hloubky a hledají silný koncept pro svou tvorbu. Tak jak jsem ho za dobu jeho studií poznal, jde o velmi pracovitého člověka, který má profesionální přístup k architektonické tvorbě a jeho výstupy to dokládají. I když je škoda, že se nedostal k detailnějším prvkům stavby nebo navrhovaných vnitřních prostor. Cením si na něm i schopnost naslouchat při diskusích nad řešeným zadáním a reflektovat některé výtky v další práci. Jeho diplomní práce, architektonická studie nového autobusového nádraží v Hranicích na Moravě byla úzce řešena s reálným uživatelem a jeho požadavky na objekt a jeho provoz v budoucnosti byly v návrhu zohledněny. Podobně tak i soudobé trendy v autobusové dopravě sledující zejména efektivnost a provázanost jednotlivých služeb poskytovaných cestujícím. Na předloženém díle oceňuji touhu po vytvoření ikonické, výrazné a zapamatovatelné stavby, byť v komorním měřítku moravského města. Dominikova snaha je upřímná. Nejde o povrchní převzetí líbivého konceptu extravagantního zastřešení, organickým směrem navrhování se zabýval i v minulosti v ateliérových pracích a jde tak o hledání své cesty k architektonické tvorbě, kterou si cením právě pro vytrvalost, kontinuitu a rozvíjení svébytného přístupu k řešení zadaných úkolů. |
Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A/92
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | A | Umístění budovy nádraží je definováno zadáním a student dokázal velmi dobře vyřešit dopravu. Minimalizaci konfliktních míst a přehlednost křížení mezi pěšími a automobilovými/autobusovými komunikacemi je kladem řešení. Rondel v nájezdové křižovatce s dostatečným diametrem dokazuje, že student vidí i širší souvislosti řešení. | |
| Architektonické řešení | B | Organický tvar zastřešení jako klíčový prvek architektonického vzhledu bude vždy podléhat čistě subjektivnímu hodnocení líbí/nelíbí. Přesto, či právě proto oceňuji rozhodnutí studenta jít touto cestou.V neuspořádaném území se tak výrazný a dominantní prvek stává centrem pozornosti zcela v souladu s důležitosti funkční náplně objektu. Ze subjektivního hlediska by hledání výsledného tvaru zastřešení potřebovalo ještě několik vývojových variant, i když nastoupená cesta je správná. | |
| Provozní řešení | B | Jak již bylo výše zmíněno, základní koncept dopravního řešení považuji za velmi zdařilý. Využití hlavní pěší trasy jako základ řešení ukazuje potenciál budoucího architekta. Potřebný počet stání a prostor pro nádraží nutí studenta využít typ zálivové nástupní hrany i když by z provozního hlediska byla přímá stání efektivnější. Dle analýzy zatím žádná z linek nevyužívá kloubové vozy a doufejme, že tomu bude tak i v budoucnu. Rozdělení funkcí do samostatných „kiosků“ v nástupním prostoru je dobré řešení, jen čekárna by měla mít výhled na všechna stání. Dle technické zprávy návrh počítá s úpravou sklonů a nivelity nádraží a proto je škoda, že student nevyužil morfologii terénu k mimoúrovňovému křížení komunikací. | |
| Technicko konstrukční řešení | A | Jednoduchý konstrukční systém a předpoklad využití odpadních materiálů, byť v lehce futuristické představě realizace, neuráží. Energetické využití parkoviště osobních vozů pak bude v nejbližších letech pravděpodobně standardem. | |
| Formální úroveň | A | Prezentace projektu je provedena jednoduše a věcně. Objem budovy, dispozice a základní řešení jsou srozumitelné a jasné. Osobně bych doporučil přidat popisovou část v místech, která nejsou na první pohled jasná. |
eVSKP id 141085