KOROTYNSKIY, A. Model robotického stolního fotbalu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Posluchač Alexander Korotynskiy prokázal při práci na bakalářském projektu velmi dobrou úroveň svých inženýrských schopností a dovedností. Prezentační úroveň technické zprávy a formální úroveň práce má dobrou kvalitu. Posluchač se ve své bakalářské práci zabýval přenosem dat z kamery do PLC a navržením algoritmu pro vyhodnocení polohy míčku. Práci mu komplikoval zejména požadavek pro dosažení co nejvyšší rychlosti vyhodnocení polohy míčku, kterou nebylo možné stávajícím zpracováním dosáhnout. Proto navrhl použití dvou kamer Raspberry Pi a nový algoritmus pro vyhodnocení polohy míčku. Robotický stolní fotbal byl úspěšně oprezentován na akcích Hudba z FEKTu, Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Během řešení zadání projevil velkou dávku samostatnosti a iniciativy. Byl velmi aktivní při řešení problémů, které při realizaci nastaly. Posluchač pracoval velmi samostatně, konzultace se týkaly převážně zpracování diplomové práce, dosažené řešení je funkční .
Technickým přínosem práce je umožnění přenosu informace o poloze míčku v robotickém stolním fotbálku, jehož hrací plocha je snímána s frekvencí 78 snímků za sekundu. Tohoto řešení bylo dosaženo rozdělením scény na dvě nepřekrývající se plochy a jejich snímání dvojicí kamer Raspberry Pi. Pro zajištění komunikace mikropočítač - PLC byly ověřovány možnosti implementace komunikačních protokolů TCP a UDP. Škoda, že v práci nejsou diskutovány kritické situace, kdy míček je v zákrytu za hráčem nebo na hranici dvou scén, a samotný algoritmus určení polohy. Lze konstatovat, že autor se pro účely řešení zadání dostatečně seznámil se systémem Automation Studia, mikropočítačem a kamerou Raspberry Pi. V rešeršní části práce ovšem postrádám diskuzi algoritmů pro zpracování scény, kterou vyžadují pokyny v zadání. Z matematického hlediska jsou minimální vzdálenosti objektivu od hrací plochy určené vztahy (1.1) a (1.2) nepostačující. Rovněž značení maximální vzdálenosti symbolem h_{min} je poněkud zavádějící (viz Tab. 3). Na straně 35 je chybný odkaz na obrázek scény po ořezání. Obr. 30 by bylo účelné doplnit o použité komunikační protokoly. Po jazykové stránce práce obsahuje řadu gramatických nedokonalostí a odráží skutečnost, že jejím autorem není rodilý mluvčí. Technická správa je však logicky členěna a svědčí o dobré orientaci autora v řešené problematice. Celkově práce vyžadovala znalost hardwarových komponent, jejich funkční propojení prostřednictvím jazyka C++. Problém je pak studentem algoritmizován s využitím již vestavěných funkcí. Práci doporučuji klasifikovat stupněm B – velmi dobře.
eVSKP id 118405