RYŠAVÁ, L. Využití kapilární elektroforézy v analýze suchých krevních skvrn [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.
Disertační práci (DisP) vypracovala Ing. Lenka Ryšavá na Ústavu analytické chemie AV ČR. Jakožto její vedoucí jsem mohl být s Lenkou v každodenním kontaktu a mohl postupně pozorovat, jak přistupovala k vytvoření vědeckého problému, jeho řešení a intepretaci dosažených výsledků. Mohu s potěšením konstatovat, že Lenka patří mezi ty studenty, kteří mají zájem přemýšlet o řešené problematice, přicházet s vlastními návrhy postupů a řešení, práce je baví a dokážou se jí naplno věnovat. Náplň DisP bych rozdělil na dvě části – na instrumentální a na aplikační. V instrumentální části se Lenka věnovala vývoji a zdokonalení konceptů pro automatizovanou analýzu komplexních vzorků pomocí mikro-extrakcí přes kapalnou membránu na pevném nosiči (SLME a HF-LPME) a automatizovanou analýzu suchých krevních skvrn (DBS). Všechny koncepty byly automatizovány pomocí komerčního přístroje pro kapilární elektroforézu (CE). V této části se Lenka musela seznámit s pro ni novými technikami pro úpravu vzorků a s jejími principy a také s novým médiem pro vzorkovaní krve (tedy DBS) a standardními postupy pro jejich odběry a přípravu. Musela také prokázat dostatečnou samostatnost při volbě pracovních podmínek, návrhu vhodných mikro-extrakčních jednotek kompatibilních s CE přístrojem, optimalizaci operačních parametrů CE přístroje a programování vhodných sekvencí pro přípravu a analýzu DBS. Výsledkem představeným v DisP byly dva jednoduché koncepty, které umožnují přímou analýzu biologických vzorků (primárně DBS) pomocí SLME a HF-LPME a také koncept pro plně autonomní (bezobslužnou) přípravu a analýzu DBS vzorků. V aplikační části se Lenka podílela na volbě vhodných analytů a vývoji CE metod pro jejich stanovení, které by demonstrovaly všechny výhody dosažené výše uvedenými optimalizacemi experimentálních podmínek. Výsledkem je několik CE metod pro bezobslužné a kvantitativní stanovení klinicky významných analytů (bazických léčiv, warfarinu a nesteroidních antiflogistických léčiv) v komplexních vzorcích (moč, krev, DBS). Vyzdvihnout bych chtěl také její přínos pro vývoj nových plně rozpustných sorbentů pro vzorkování DBS, které dosahovaly podstatně lepších parametrů než komerčně dostupné sorbenty. Vyvinuté metody prokázaly výbornou opakovatelnost, citlivost, selektivitu a specificitu a byly využity pro plně autonomní stanovení endogenních i exogenních koncentrací cílových analytů. Vyvinuté koncepty mohou do budoucna představovat zajímavé klinické nástroje, které mohou být rozšířeny na celé spektrum dalších analytů a detekčních, či analytických technik. Závěrem bych chtěl konstatovat, že Lenka vypracovala celou DisP zcela samostatně a dostatečnou samostatnost prokázala také při návrhu, řešení a prezentaci dosažených výsledků.
eVSKP id 151022