ŠTRENCLOVÁ, E. Studium změn prvkové distribuce jaterní tkáně potkana s myokardiální fibrózou pomocí LA-ICP-MS [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.
Studentka Eliška Štrenclová se ve své práci věnovala sledování distribuce vybraných prvků v jaterní tkáni potkana pomocí LA-ICP-MS. Tato bakalářská práce tvoří jeden celek s diplomovou prací Ing. Martiny Machalové. V rámci experimentální činnosti studentka nejdříve definovala prvky a jejich izotopy, které by mohly být předmětem analýzy. Dále se vzájemným srovnáváním výsledků mezi kontrolní skupinou a skupinou s vyvolanou myokardiální fibrózou pokusila identifikovat změnu v prvkové distribuci, jež by mohla souviset s onemocněním srdeční tkáně. K experimentální činnosti studentka přistupovala poměrně aktivně. Méně však věnovala vyhodnocení experimentálních dat, také jejich interpretaci i samotnému sepsání bakalářské práce. Díky tomu může závěrečná práce působit neúplně. I přes výhrady však studentka naplnila cíle bakalářské práce.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | B | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | C | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | C |
Posuzovaná bakalářská práce se věnuje možnosti využití techniky LA-ICP-MS pro detekci změn prvkové distribuce v tkáni jater pocházejících z myší u kterých byla vyvolána myokardiální fibróza, která navozuje poškození i jiných orgánů. V teoretické části se studentka věnuje anatomickému a histologickému popisu jater a procesu vzniku fibrózy. Tato část je poměrně dobře napsaná. V další části jsou popisovány diagnostické a zobrazovací metody nejčastěji využívané v medicínské praxi. Větší prostor je věnován analytickým metodám používaným k analýze měkkých tkání a metodám poskytujícím informaci o prvkovém složení nebo o distribuci prvků v dané tkáni. V této části se začínají vyskytovat nepřesnosti např. při popisu magnetická rezonance je uvedeno, že ve zkoumané části pacientova těla se “rovnají vodíkové ionty“ signál je zachycován počítačovým systémem – není to správně viz dotaz, dále v Kap. 2.5.3: Kationty kovů (Au+ atd) označujete jako primární iontové zdroje, jsou to stále primární ionty, jak máte uvedeno na str. 20. Výraz dusíkatý nosný plyn není správně. V práci je užíván termín citlivost metody, ale v kontextu textu je to mez detekce. Obr.41 je opatřen českými popisky v tom případě by to mělo by být u odkazu na zdroj uvedeno (upraveno dle) a v popisu obrázku by plazma mělo být rodu středního. V experimentální části jsou poskytnuty informace o původu vzorků, způsobu zpracování tkáňových řezů a nastavení přístroje LA-ICP-MS pro sledování prvkové distribuce v tkáních (pozor na výraz „přítok“ nosného plynu – str. 26, str. 24. K barvení se používá roztok Mayerův hematoxylin ne hematoxin). Výsledky jsou prezentovány prostřednictvím obrázků distribučních map jednotlivých prvků. Zde je poněkud znesnadněna orientace neb obr. 18,19, 20 přísluší vzorkům postižené tkáně, a ne tkáni z kontrolní skupiny, jak je uvedeno v popisku obrázku. Pro jednodušší porovnání by bylo vhodné vedle sebe umístit distribuční mapu daného prvku kontrolní a pokusné tkáně. Co se týká diskuse, kromě odkazu na studii Ing. Martiny Machalové, zde nejsou poznatky konfrontovány s podobně zaměřenými studiemi (navíc některé informace by měly být ocitovány, např. polemika normalizace distribučních map na příslušný izotop síry).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 149042