PLÉHA, D. Měření vlastností oxidů manganu (MnOx) metodou EQCM [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Novák, Vítězslav

Úkolem studenta v diplomové práci, zadané ústavem elektrotechnologie FEKT VUT v Brně, bylo studovat vlastnosti elektrolytického oxidu manganičitého dopovaného různými příměsemi. Vlastnosti těchto materiálů byly zkoumány metodou cyklické voltametrie za současného sledování hmotnostních změn pomocí techniky EQCM. Student průběžně plnil požadavky časového plánu a jednotlivé etapy plnění úkolu předkládal v dohodnutých termínech. K práci přistupoval samostatně a s velkým osobním zaujetím. Využíval doporučenou literaturu i možnosti osobních konzultací, na které chodil vždy dobře připraven. Úroveň předložené práce je jak po stránce jazykové, tak po stránce obsahové, dobrá. Bylo provedeno velké množství experimentů. Jejich důležitost spočívá především v tom, že se jednalo o první použití metody EQCM na sledování hmotnostních změn katalyzátorů na bázi oxidů manganičitého a bylo potřeba překonat spoustu problémů a doladit techniky nanášení a měření. Získané výsledky a zkušenosti budou využívat studenti dalších ročníku, kteří budou v této práci pokračovat. Práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Špičák, Petr

Pan Pléha se ve své diplomové práci zabýval Studiem vlastností oxidů manganu pomocí krystalových křemenných mikrovah EQCM. Práce je v rozsahu 49 stran, s přílohami 65 stran, je členěna systematicky a je zřejmý postup prováděných prací. Teoretická část je zaměřena na rozbor palivových článků a katalyzátorů převážně na bázi MnO2. Dále jsou zde popsány metody, které Bc. Pléha využil při zpracování práce, tedy cyklická voltametrie a elektrochemické křemenné mikrováhy. Praktická část je zpracována velmi dobře, významné jsou především studie vlivu příměsí na onset potenciál (EON) a limitního proudu Ilim. Pro ověření naměřených hodnot by bylo vhodné provést více měření s větším počtem cyklů, navzájem je porovnat a přidat statistické zpracování. Vytknout lze některé formální nepřesnosti: na straně 12 věta Díky své nízké korozní agresivitě byl alkalický elektrolyt považován za nejvhodnější. Společnost Maxtek vyrábí i krystaly s vrstvou polovodivého a dielektrického materiálu (strana 21). Práce je jako celek zpracována velmi kvalitně, výsledky jsou srozumitelné a přehledné, v závěru je vše dobře shrnuto, doporučuji nastínit směr dalšího výzkumu na základě dosažených výsledků.

eVSKP id 31823