EICHNER, D. Návrh fantomu kapilárního řečiště pro testování akumulace buněk a blokace cév [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student práci začíná rešerší, ve které se zabývá problematikou železitých nanočástic a jejich využitím v oblasti značení buněčných struktur a tkáně. Rešerše je po obsahové stránce vyhovující, je přehledná, kapitoly na sebe logicky navazují. Rešerše tvoří dostatečný teoretický podklad k praktické částí, která tvořila hlavní náplň studentova zadání. Student k tomuto účelu s odbornou pomocí realizoval měřicí sestavu, na které ověřil pohyb značených buněk vlivem magnetického pole. Následně realizoval sestavu s kapilárou, kterou se snaží přiblížit podmínkám obdobným v reálné kapiláře. Počty buněk detekované v různých systémech jsou následně hodnoceny a výsledky diskutovány. Zadání tak považuji za splněné. Kladně hodnotím aktivitu studenta v laboratoři, bylo však vhodné více konzultovat dosažené výsledky. Negativně hodnotím řadu nepřesností v praktické části práce. Např. na obr. 27 chybí popsány některé prvky a světelný svazek emise fluorescence zabočuje doprava jen z toho důvodu, že to vyhovuje rozložení a rozměru nákresu. Další nepřesnosti a nejasnosti jsou zahrnuty při samotných výpočtech a v hodnocení výsledků. Tato část byla zpracována na nižší odborné úrovni. U tvrzení, že, cituji: „Celková hodnota pixelů byla spočítána jako celkový počet pixelů ve vybrané části vynásoben průměrnou hodnotou jednoho pixelu.“ v algoritmu použitém při hodnocení množství průchozích buněk kapilárou, mi přijde zvláštní provádění násobení počtem pixelů, jestliže vypočtený průměr z celkového počtu výpočtem vzniká. Z hodnocení dat také není vždy jasné, na kolika souborech byla statistika provedena. V potaz ale beru experimentální náročnost tématu. Celkově hodnotím práce za C, 77 b.
Práce se zabývá aktuálním biofyzikálním problémem tj. jak zajistit nasměrování, zastavení a akumulaci buněk ve vybraném prostoru organismu. Problematika vyžaduje dobré znalosti z magnetismu, hydrodynamiky, morfologie kapilár a buněk, ale na druhé straně je nutný i dobrý inženýrský vhled do možností detekčních zařízení (fluorescenční mikroskop, vysokorychlostní kamery) a další potřebné techniky (peristaltické pumpy, inkubátory buněk atd.) Splnění požadavků zadání lze hodnotit jako úplné. Odborná úroveň práce je velmi dobrá. Při sestavení teoretické části student musel během jednoho semestru porozumět a propojit si informace z textů popisujících fyziologii krevního oběhu, buněčnou biologii, pravidla kultivace buněk in-vitro, techniky vpravení nanočástic do buněk a techniky fluorescenční mikroskopie. Jediné co teoretická část postrádá, je zevrubný přehled moderních materiálů pro vytváření mikrofkluidních zařízení a zdůvodnění, proč polymer PDMS byl jeho finální volbou (zvláště, když čtivé review z Journal of Nanobiotechnology bylo doporučeno ke studiu přímo v zadání práce). Úroveň interpretace výsledků je velmi dobrá. Při sestavení grafů velmi dobře využívá typy grafů i statistické funkce pro hodnocení nejistot měření. Velmi přehledná jsou schémata popisující postupné modifikace a vylepšení sestav pro snímání vzorků. Velmi přehledný je též shrnující obrázek v Závěru, který muže být východiskem pro další bakalářské nebo diplomové práce. V Obr. 14 a 34 však není ideální používání „šipek“, pro příští své práce by měl „šipky“ používat spíše jen pro znázornění vektorových fyzikálních veličin, a „šipky ukazovací“ by měl spíše nahradit prostou tenkou čarou. Formální stránka práce není ideální. Na dobré formátování a stylistiku se kladou dnes vysoké nároky jak v akademické tak průmyslové sféře, formátování a stylistika čtenáři pomáhá v rychlosti a bezespornému pochopení textu. V budoucnu by si měl student zejména vždy zkontrolovat: - Formát vkládání citací do vět (viz např. str. 25; ne závorky za tečkou a ne dvě závorky vedle sebe). - Podrobný popis v legendě obrázku (alespoň uvést do legendy větu „detaily popsány textu“). - Tabulky v teoretické části by měly být vždy představeny v textu (například u Tab. 2 čtenář intuitivně rozumí, že se do kontextu dobře hodí, slovně by ale tabulka měla být představena a uvedeno pro jaké podmínky organismu tyto hodnoty platí a zda jsou data platná jen pro zvířecí nebo lidský organismus). - U některých odstavců nebo literárních odkazů se po formátování „do bloku“ vytvořili nepěkné mezery mezi slovy u jednoho vybraného řádku, což se dá odladit přímo v MicrosoftWord před tiskem.
eVSKP id 93480