FRIDRICH, L. Výroba nástěnného držáku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Řiháček, Jan

Bakalářská práce pana Ladislava Fridricha se zabývá návrhem technologie pro výrobu nástěnného držáku, který je vyráběn z ocelového plechu S 235JR o tloušťce 3 mm. Práce zpracovává, krom literární rešerše, konstrukční návrh výrobního sdruženého nástroje, který vhodně kombinuje technologie postupového stříhání a ohýbání. Návrh je doložen výkresovou dokumentací vycházející z osvědčených vzorů a podkladů pro konstrukci s potřebnými technologickými výpočty. Lze konstatovat, že student pracoval svědomitě a aktivně se snažil o zapracování připomínek vedoucího. Výsledné hodnocení zohledňuje stylistickou a grafickou úpravu práce, jakož i celkový přístup studenta k vypracování, jeho samostatnost a schopnost orientace ve zmíněné problematice.

Posudek oponenta

Jopek, Miroslav

Bakalářská práce Ladislava Fridricha je rozdělená do čtyř tematických částí. V první části autor popisuje možné technologie výroby zadané součásti, z nichž byla zvolena výroba stříháním a ohýbáním pomocí sdruženého postupového nástroje. V kapitole 2 je popsán teoretický rozbor technologie stříhání. Třetí kapitola popisuje teoretický rozbor technologie ohýbání. Čtvrtá kapitola je zaměřená na vlastní návrh technologie výroby s nezbytnými výpočty. Autorem byly navrženy 3 možné varianty výroby součásti. Z důvodu ekonomického využití materiálu byly autorem zvažovány varianty výroby dílce z tabulí plechu, ale vzhledem k využití materiálu pod 50% byly rovněž propočítány varianty výroby dílce ze svitku plechu. Z důvodu nejvyššího využití materiálu a z hlediska technologičnosti výroby byla zvolena druhá varianta tj. „Varianta B“ . U výpočtu využití materiálu - na str. 32, ale rovněž na str. 33 autor opomíjí výpočet využití materiálu pro celkový počet tabulí, celkový počet svitků a celkovou sérii 200000 ks. Ve výpočtu počítá pouze s využitelností jedné tabule a jednoho svitku nikoli všech tabulí a všech svitků na celkový počet součástí. V tomto případě bude využití materiálu nižší oproti autorem vypočteným hodnotám. U výpočtu střižné síly, dle plánu výroby varianta 2 pro třetí operaci – ostřih tvarového obrysu (viz obr. 31 a Tab 6) se autor odvolává na výpočet obvodu střižné hrany programem Autodesk Inventor Professional 2022. Obvod byl tímto programem spočítán pro celý obrys střižné hrany tvarového střižníku s délkou 422,4 mm, i když je stříhaná pouze tvarová část bez délky 110 mm (viz obr.34). Délka 110 mm se již nestříhá z důvodu navržené šířky svitku plechu. Z tohoto důvodu jsou navazující výpočty celkové střižné síly, celkové střižné práce včetně volby stroje, polohy těžiště apod. špatné. Ve výpočtu polohy těžiště jednotlivých střižných sil se autor rovněž odvolává na program Autodesk Inventor Professional 2022. I když je zadaná součást osově tvarově symetrická, měl by být svitek plechu i osově symetricky podáván do postupového nástroje a tedy by mělo být těžiště v ose symetrie YTC = 0. Autorem byla vypočtena hodnota YTC=0,013 mm – viz strana 39. Tuto hodnotu však již blíže nekomentuje a neuvádí důvod této odchylky. V kapitole 4.5. jsou uvedeny základní výpočty dílčí a celkové ohybové síly, ohýbací práce a odpružení na čelní a bočních stěnách součásti. Oponentu není zcela zřejmé jakým způsobem bude v nástroji vypočtené odpružení eliminováno. V kapitole 4.6. je autorem konstatováno: „Pevná spodní část sdruženého nástroje je upevněna na stůl lisu pomocí základové desky vodícího stojánku (10), která mimo jiné zajišťuje odvádění odpadového materiálu vzniklého stříháním..“ Jakým způsobem zajišťuje základová deska odvádění odpadového materiálu? Jak bude odpad odváděn ze stolu lisu, jestliže dle zvoleného lisu CC250 – obr.38 je stolní deska celistvá? Jak bude upnutá horní (pohyblivá) část nástroje v beranu lisu? Autor konstatuje „pomocí stopky (3)“ , navržený lis však dle obr. 38 a literární odkazu na katalog výrobce upínání pomocí stopky neumožňuje – respektive není zřejmé, že by umožňoval, vzhledem ke skutečnosti celistvé beranové desky. Odkazy na seznam použité literatury v některých kapitolách chybí viz str. 36, kde je autorem konstatováno „podle normy ČSN 22 6015 a podle níže uvedených…..“, ale v použité literatuře je pouze odkaz na literaturu [21] Sylabus. In: Odbor technologie tváření ÚST FSI VUT Brno …, nikoli na normu jako takovou. Výkresová dokumentace kopíruje kvalitu provedení bakalářské práce. Jednotlivé součásti, konkrétně střižnice v autorem navržených rozměrech a tolerancích jsou obtížně vyrobitelné respektive nevyrobitelné. Jakou technologií by bylo možné vyrobit ostré vnitřní hrany střižnice (na výkresu BP_208554_03) detail D o rozměrech 44,33 +0,06 respektive 110,13+0,06 mm? Obdoba je i u dutiny na odstřižení jednotlivých kusů o rozměrech 5x28,5 mm navíc s předepsanou tolerancí +0,036mm. Řez B-B – je obráceně orientován a to zejména hrana tvarové střižnice. Výkres sestavy obsahuje informaci o sevření a zdvihu a to 306/40 mm. Dle přílohy 2 však navržený lis má uzavřenou výšku (tj. sevřenou výšku) 530 mm. Jaký je důvod předepsané drsnosti Ra 1,6 u tvarového střižníku a to zejména na funkční střižné hraně?

eVSKP id 139642