PALLOVÁ, I. Dlouhodobé energetické modelování [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Studentka Iva Pallová se zabývala prací na téma: Dlouhodbé energetické modelování. Práce měla přinést informace o tom, jak lze v dnešní době modelovat případné energetické potřeby na úrovni státu. Záměrně nejde pouze o elektrickou energii, ale o využívání primárních zdrojů. V době diskuzí nad energetickou politikou státu se jedná o aktuální téma. Existují modely, které lze využít. Úkolem studentky bylo tyto modely probrat a pokusit se s jejich pomocí namodelovat stav pro několik období, končícím rokem 2040. Z pohledu vedoucího body zadání splnila. Co mi chybí je větší hloubka interpretace zjištěných dat i důsledné informace o principech fungování SW LEAP. Naopak vyzdvihuji korelaci historických dat pro ověření validity simulací. Práce se svým rozsahem zaměřuje výhradně na řešenou problematiku a neodbočuje od tématu. Autorka se zaměřila výhradně na elektrickou energii, i když v závěru píše o sekundárních výsledcích, které ale nepředstavila. Výhradu mám k tvrzení autorky ohledně solárních systémech v roce 2040, osobně si myslím, že nárůst bude dramatičtější. Zároveň to ale ukazuje, že tyto modely (SW) jsou omezené. Přístup studentky byl vlažný a část práce působí, že byla zpracována pod časovým tlakem, což je škoda. Nicméně výsledky jsou prezentovatelné. Práci hodnotím stupněm C. Otázky: Proč jste zvolila tak malé zastoupení FVE? Jaký máte osobní názor na modelovací nástroje podobného typu jako byl LEAP?
Bakalářská práce Dlouhodobé energetické modelování je zaměřena na popis přístupů při modelování energetických systémů s praktickou částí využívající nástroj LEAP k analýze tří možných energetických scénářů České republiky. V úvodní teoretické části se diplomantka zaměřuje na koncepty energetických modelů, dále na nástroje MARKAL a TIMES. Teoretickou část uzavírá seznámením s nástrojem LEAP, ve kterém je provedena praktická část. Praktická část předkládá 3 alternativní energetické scénáře pro Českou republiku do roku 2040. Celkové zhodnocení i zhodnocení scénářů je provedeno v závěru práce. Práci lze vytknout následující nedostatky. - Seznam zkratek a symbolů je poněkud krátký, ani neobsahuje vysvětlení zkratek MARKAL a TIMES, přestože se jim věnuje velkou část teoretického úvodu. - Z práce není zřejmé, jak jsou propojené přístupy MARKAL nebo TIMES se samotným nástrojem LEAP. Sice jsou popsány rozdíly MARKAL a TIMES, ale není zřejmé, co se promítá z těchto vlastností do samotného nástroje LEAP. - Model řeší pouze energetické bilance, ale není rozvedena problematika instalovaného výkonu, či pokrytí diagramu zatížení. Vyrovnání nesouladů mezi okamžitou výrobou a spotřebou se projevuje neoptimálním chodem některých zdrojů či využíváním přečerpávacích elektráren. Jakákoliv akumulace spojená s přeměnou energie vede ke ztrátám, které se v energetické bilanci musí projevit. - Ztráty 10 % jsou poměrně vysoké, pokud by se jednalo pouze o technické ztráty v přenosové soustavě a distribučních sítích. - Není zřejmé, zda testované scénáře uvažovaly akumulaci energie. - Není příliš rozklíčováno, z jakých zdrojů externích dat byl užit do jakých vstupů modelu. Diplomantka pouze v kapitole 5.5.1 popisuje výčet informačních zdrojů, odkud čerpala. - Některé extrapolace neodpovídají již současnému vývoji, například železnice, kde opět roste počet přepravených osob. A také nereflektuje plánovaný rozvoj vysokorychlostních tratí, které mohou ovlivnit v roce 2040 jak poměry u přepravovaných osob tak navýšení kapacity tratí pro nákladní dopravu. - Scénář s novou výrobou fotovoltaických zdrojů je podhodnocen vůči výhledu scénáře Státní energetické koncepce ČR (verze 2014). - V závěru není vysvětleno, proč zvolený algoritmus nebyl optimální. V práci lze kladně hodnotit otestování více scénářů a porovnání s tzv. nulovou variantou. Přes výše uvedené připomínky práce naplňuje body zadání, je také kvalitně zpracovaná jak po formální tak i po grafické stránce, proto hodnotím 70 body.
eVSKP id 119522