KOLBÁBKOVÁ, A. Aplikace lineární algebry a optimalizace ve zpracování zvukových signálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2012.
Bakalářská práce Anežky Kolbábkové zpracovává obtížné téma tzv. řídkých řešení nedourčených lineárních rovnic. Tato tématika spojuje několik matematických obroů a má řadu aplikace v inženýrské oblasti. Oceňuji studentčinu iniciativnost, pracovní morálku a samostatnost, se kterými se dokázala v problematice zorientovat. Práci bych vytknul drobnější typografické nedostatky. Přivítal bych také, kdyby vytvořený program byl o něco univerzálnější. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji klasifikaci A.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
Vlastní přínos a originalita | B | ||
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
Práce s literaturou včetně citací | A | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Bakalářská práce Anežky Kolbábkové je zaměřena na aktuální a prudce se rozvíjející oblast hledání řídkých řešení v přeparametrizovaných modelech lineárního typu. Z širokého spektra aplikací bylo vybráno zpracování audiosignálů. Práce prezentuje základní teoretická východiska, vybrané algoritmy pro hledání řídkých řešení i jejich implementaci v prostředí MATLAB. Studentka prokázala základní orientaci v náročné aktuální problematice, kde v současnosti můžeme sledovat prudký nárůst publikačních aktivit. O tom svědčí i citace nejnovějších prací, z nichž bylo čerpáno. Po formální stránce ale práce postrádá preciznost matematického vyjadřování, pro ilustraci uvedu např. pojem "zpětná báze DCT" na str. 16 nebo vágní formulaci na str. 12 dole: "Dále vektor x_{S^k} vytvoříme ze složek vektoru x odpovídajících nosiči S^k"? Toto spolu s neobratným jazykovým vyjadřováním (viz namátkově např. formulaci Definice 2.8), množstvím překlepů (např. na str. 15 dole má být P\Psi místo P\Phi) včetně občasného použití tučné sazby i pro skalární veličiny (viz např. z_j na str. 13) samozřejmě nepřispívá ke srozumitelnosti textu. Zejména v kap. 3 věnované algoritmům uváděné vztahy pouze formálně popisují funkci bez bližšího vysvětlení podstaty. Na druhou stranu kap. 5 svědčí o schopnosti studentky efektivně využít popisované moderní přístupy při praktickém modelování audiosignálů. Zde bych naopak velmi ocenil zejména zvládnutí nejnovější metodiky komprimovaného snímání. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji klasifikaci B.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | B | ||
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 50257