LACINOVÁ, E. Studium homogenity tenkých vrstev organických materiálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2008.
Studentka pracovala na zadaném úkolu již od 4. ročníku. Její práce spočívala v pořizování obrazů povrchů tenkých vrstev a kovových kontaktů pro měření elektrických vlastností struktur organických materiálů. Ze získaných dat potom učovala pomocí statistického matematického aparátu nehomogenity povrchů vrstev. Ke zpracování obrazů využívala fraktální parametry odpovídající chybám 1. až 4. řádu (střední chyba, směrodatná odchylka, chyba šikmosti, chyba špičatosti). Pokusila se o korelaci výsledků s výsledky elektrických měření na vybraných kontaktech. Nepodařilo se jí nalézt žádné souvislosti.Nepodařilo se jí zpracovat veškerá data, takže interpretace výsledků je pouze částečná. Dle mého názoru mohla mít diplomová práce mnohem vyšší úroveň.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Práce se zabývá studiem kvality tenkých vrstev pomocí optické mikroskopie a velmi zajímavým spojením statistického a matematického aparátu používaným při popisu fraktálních struktur. V teoretické části jsou předloženy kapitoly týkající se jak přípravy tenkých vrstev, tak charakterizace jejich kvality. Autorka se bohužel převážně zaměřila na pouhý popis metod bez jejich srovnání a vymezení pro přípravu vrstev různých typů materiálů a vlivu na charakter výsledných struktur. Totéž platí i pro charakterizační metody. V práci uváděné metody často s experimentální částí souvisí jen velmi okrajově a metoda optické mikroskopie jež je v práci využívána je popsána jen velmi zběžně (11 řádků). Úplně zde chybí vysvětlení vlivu použití polarizovaného světla v optické mikroskopii, což je základem experimentální části (autorka srovnává obrazy vrstev zaznamenané v nepolarizovaném a polarizovaném světle). Autorka také uvádí skutečnosti které nemají žádnou souvislost s prací (v Kapitole 2.1. je diskutován vliv vlastností makromolekul na krystalinitu, přitom krystaly makromolekul v celé práci nejsou nikde používány). Velkým nedostatkem celé práce je velmi slabá jazyková úroveň vedoucí k celé řadě nejasností až zcela chybných údajů, např. DPP nemůže současně patřit mezi polymery, dendrimery, polymerní komplexy a oligomery (Kap. 2.1.2.). Experimentální část představuje zpracování měřených vrstev pomocí čtyř statistických parametrů. Uvítal bych vysvětlení jak souvisí fraktální veličiny, které jsou z obrazů vrstev počítány s parametry statistickými. U zjištěných parametrů nejsou uvedeny jednotky a tudíž není jasné jakých hodnot parametry skutečně nabývají. Namísto toho je uvedena pouze vágní informace, že velké hodnoty odpovídají méně homogennímu vzorku. Z uvedených obrázků vrstev vyplývá, že se střídají mikro- a makro-krystalické oblasti. Je tudíž zřejmé, že např. parametr jako střední kvadratická hodnota nerovností záleží na velikosti analyzované oblasti což v práci není diskutováno. Slabá jazyková úroveň se promítá i v této části. Věty jako: "V tabulce jsou na porovnání naměřené elektrické a optické vlastnosti analyzovaných vzorků, které nesouvisí mírou homogenity vzorků." dávají pouze tušit co autorka chtěla vyjádřit. Špatně číslované odkazy na Obr. 38-40 zhoršují přehlednost ještě více.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | B | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | D | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | C | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 2491