ROUPEC, T. Laserový zdroj s optovláknovým výstupem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student Tomáš Roupec se ve své bakalářské práci věnoval návrhu a realizaci laserového zdroje záření s možností napojení optického vlákna. Zadání práce bylo technicky splněno. Vznikl funkční laboratorní přípravek a měřením byly stanoveny jeho parametry i když s určitými výhradami při jejich popisu. Nebylo provedeno dostatečné celkového zhodnocení dosažených výsledků a případné porovnání s obdobnými dostupnými přístroji. Přesto student v závěru stanovuje, že realizovaný laserový zdroj je stabilní, což je ve výsledku nedostatečně podložené tvrzení. Text bakalářské práce obsahuje značné množství problematických částí, které by kvalitní práce obsahovat neměla. Z odborného hlediska jsou uvedena některá nesmyslná tvrzení a rovnice, nekorektní popisy funkce komponentů ve vyvinutém zařízení. Popisné části textu někdy nedávají smysl. Autorovi se nedaří prezentované myšlenky zcela správně odborně, technicky a slohově vyjádřit. Některé prezentované rovnice využité při návrhu nemají plně uvedený význam použitých veličin. Formální provedení práce má také nižší úroveň. Vyskytuje se špatná kvalita některých ilustrací, přejaté ilustrace s cizojazyčnými popisy bez vysvětlení významu, provedení rovnic v nejednotném formátu. Číslování ilustrací je rovněž nejednotného stylu. Provedení seznamu literatury se odchyluje od požadovaného formátu a další. I po opakovaných korekcích se v práci vyskytují další gramatické a slohové chyby, které nebyl autor schopen odstranit. S přihlédnutím k závěru, kdy bylo zadání po technické stránce splněno, doporučuji, aby student práci obhajoval. Nicméně vzhledem k uvedeným odborným a formálním nedostatkům navrhuji hodnocení 57 bodů.
Předložená bakalářská práce obsahuje teoretický rozbor a praktickou realizaci stabilního zdroje pro napájení laserové diody. K práci mám mnoho připomínek a to jak po odborné, tak formální stránce. Odborné připomínky: V kapitole 2.4 autor nesmyslně používá pojem "dynamická impedance" v souvislosti s VA charakteristikou diody v propustném směru. V kapitole "2.5.1 Integrované řešení zapojení" je uvedeno zapojení s IC-WK ovšem naprosto bez popisu, jak byly určeny hodnoty použitých součástek. V kapitole "2.5.2 Diskrétní řešení zapojení" autor píše, že C1 vyhlazuje kladnou půlvlnu. Předpokládám, že vstupem je obousměrně usměrněné napětí, takže je to přinejmenším zavádějící. C2 má být blokovací kondenzátor, ovšem ten má jiný význam než který popisujete v druhé části věty. Následně v textu u stabilizátoru 7805 chybí část věty. OZ IC3A má symetrické napájení, ovšem oba napájecí póly jsou připojeny k +3 V. Chybí popis významu R2 a R4 a hodnoty všech součástek. V kapitole 5.2 chybí zmínka o určení referenčního napětí 2,3 V a vyrovnávacího napětí 14,6 V. V obr. 5.2.1 chybí popis svorek "+2", "-2", "LSP3" a "LPS4". K ochraně akumulátoru proti vybití byl navržen obvod s relé. Při poklesu napětí stabilizátoru se má sepnout relé pro odpojení LD. Chybí zmínka o velikosti proudu cívky relé. Dioda D1 je podle textu k ochraně cívky relé, což není pravda. Na obr. 5.4.1 - schéma řízení LD - opět chybí popis svorek, chybí popis a význam R9. Na obr. 5.4.2 je v oscilogramu zachyceno měření střední hodnoty, což ovšem u přechodného děje postrádá smysl. Proud LD je podle oscilogramu cca 42 mA, podle katalogového listu je provozní proud použitou LD 66 mA. Chybí jakákoliv diskuze nad nastavením pracovního bodu testovací diodou. Dále v textu autor zmiňuje, že stabilizátor LM 317 byl navržen tak, aby omezil výstupní proud na 90 mA pro ochranu LD. Doposud zmiňovaná LD má ale max. provozní proud 80 mA podle katalogového listu. LM317 nakonec nebyl použit kvůli malému překmitu. Autor se nezabývá návrhem filtru, rovnou obvod zavrhuje. Podle vztahu 5.13 má být max. příkon LD 209 mW, ve vztahu je však podle mého názoru chybně uvedeno max. napětí (podle KL 2,7 V), výkon potom vychází 257 mW. Tím pádem je chybný návrh chlazení. Následně je zvolen chladič s tepelným odporem 30x nižším, než vyplývá z výpočtu a to kvůli rozměrům. Celý výpočet tak postrádá smysl. V teoretické části autor popisuje Peltierův jev a článek, v praktické části jeho použití vůbec neuvažuje. Poslední kapitolou před závěrem je "5 Mechanická konstrukce". Kapitola však k mému velkému překvapení obsahuje měření a vyhodnocení parametrů navrženého řešení. Z vyhodnocení měření není příliš rozumět významu veličin I0, I20 a I30 a proč vychází stejné hodnoty. Znamená to konstantní optický výkon při různém napětí měřeném na fotodetektoru? Vzorec 6.8 by měl určovat relativní odchylku optického výkonu v čase. Absolutní odchylka (čitatel) by měl mít obráceně operandy, tedy správně rozdíl konvenčně správné hodnoty (Uprum) - měřené hodnoty Ux(t). Relativní odchylku je také zvykem označovat malým symbolem delta. Grafy 6.4 nepřináší mnoho informace. Rozumnější by bylo graficky znázornit např. střední hodnotu a rozptyl, případně distribuční funkci. V práci chybí diskuze výsledků. V seznamu literatury není dodržována citační norma, u řady zdrojů chybí autoři. Nejsou použity primární zdroje (je zde dokonce odkaz na docplayer). V seznamu symbolů a zkratek jsou chybně formátované symboly. Přílohy - ve schématech chybí popisy součástek, např. co je U$1 v příloze A.4? Formální připomínky: Již na abstraktu práce je zřetelná velmi nízká úroveň překladu (překlepy "ant", nesmyslné obraty "is written of power", chybí základní větné členy). V celé práci lze najít velmi mnoho gramatických chyb, nedopsaných vět, neshod přísudků s podmětem. Úvod práce je velmi stručný, chybí motivace, předpokládané parametry, účel realizace. Téměř všechny vzorce mají chybně nastavené poměry stran, jsou chybně formátované matematické symboly. Často je ve vzorcích zaměňován symbol skalárního součinu a konvoluce. Na většině obrázků je viditelná komprese (např. 2.2.4, 2.3.1, 2.3.2), některé obrázky mají anglické popisky (3.3). Chybí mezery mezi hodnotami a jednotkami, občas autor používá desetinnou tečku místo čárky.
eVSKP id 120244