KLEMENT, P. Inovace laboratorní úlohy: Revize instalace a zařízení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Cílem bakalářské práce bylo zařízení na simulaci poruch spotřebiče při jeho revizi a příslušné návody pro laboratorní úlohu. Zadání práce bylo splněno, zařízení je dobře zkonstruováno, ale návody již nejsou tak kvalitní. Technickou část student pravidelně konzultoval a mechanické provedení je na dobré úrovni. K návodům a textu bakalářské práce již student nepřistupoval s takovou pečlivostí. Návody jsou těžkopádně popsány a studenti by se v nich těžko orientovali. Popis výroby zařízení je příliš podrobný s ohledem na jednoduchost zařízení. Z formálního hlediska je práce jen na dostatečné úrovni. Student nevyužil potenciál dostupné literatury. Některé obrázky nejsou dostatečně čitelné. V textu práce je možné nalézt další nedostatky. Rozsah práce je úměrný.
Cílem předložené bakalářské práce byl návrh zařízení pro simulaci poruch elektrického spotřebiče, určeného pro laboratorní úlohu zaměřenou na revizi elektrických zařízení (EZ). Rozsah práce je 44 stran plus přílohy, obsahující návod pro laboratorní úlohu a vzor protokolu o měření; přílohy však nejsou nijak označeny ani uvedeny v obsahu. Členění práce na jednotlivé kapitoly je logické, autor postupuje od úvodního rozboru metod používaných při revizi EZ, přes návrh a realizaci samotného zařízení po návrh návodu k laboratorní úloze. V závěru je pak popsáno provedené kontrolní měření na realizovaném zařízení. Po obsahové stránce lze konstatovat, že samotné zařízení je velmi jednoduché, sestává v podstatě z vypínačů a rezistorů; těžiště práce spočívalo v metodickém a didaktickém návrhu laboratorní úlohy včetně návodu k ní. Protože cílem práce byla úloha tkající se revize spotřebiče, uniká mi, proč autor zařadil kapitolu 2.2, která se týká revize instalace. Samotné zařízení autor nazývá v práci různě nevhodnými názvy („zařízení pro spuštění chyb“, „zařízení pro simulaci chyb“), podle mne jde o „simulátor poruch elektrického spotřebiče“. Takových neobratností práce obsahuje nemalý počet. V kapitole 3 se autor neustále odkazuje na provedené simulace („ze simulace je zřetelné…“ na str. 16), jejichž výstupy však nikde nejsou doloženy. Popis výroby zařízení na 9 stranách kapitoly 4 je zbytečně podrobně popisován slovně; namísto toho stačilo doplnit technický výkres mechanického uspořádání a finální schéma zapojení. Zarážející je tvrzení autora, že „nákres čelního panelu přístroje zpracoval namísto v doporučeném MS Visio v Malování, kvůli možnosti flexibilnějšího zobrazení“. Tím pádem vytvořený podklad je nepoužitelný pro další případné změny. Vztah (2.1) na str. 12 je chybný, namísto = má být a indexy mají být dole. Nikde není vysvětleno, co je ZeNP32., použité v odstavci pod vztahem. Po formální stránce je práce průměrná, obsahuje množství chyb (např. 2x „vyplívající“), chybějících slov, neobratných formulací, z nichž většina by mohla být odstraněna, pokud by autor zapnul autokorektor textového editoru nebo si práci po sobě přečetl. Kvalita obrázků je kolísavá, většina fotografií je velmi nekvalitní, schémata v kapitole 3 mají vlivem vysoké komprese a nízkého rozlišení jpg rozmazaná písmena. Co se týče hlavního cíle práce, tedy návrhu laboratorního návodu, autor vycházel ze stávajících návodů předmětu MEIC. Z hlediska didaktického není výsledek moc zdařilý, ani obrázky přístrojů a zapojení nejsou dost kvalitní. Zásadně postrádám jasnější vhled do metod revize spotřebičů, a to jak v návodu k úloze, tak v kapitole 2 nebo 3. Mělo zde být zdůrazněno, že v podstatě jde o změření odporu ochranného vodiče (u zařízení tř. I) a izolačního odporu mezi živou a neživou části EZ. Dále pak, že jsou k tomu používány různé měřicí metody a uvedeno, podle jakých kritérií se zvolí vhodná metoda. Nicméně zkonstruované zařízení je funkční, vytvořený návod (po úpravě) bude moci být využit ve výuce. Lze tedy konstatovat, že zadání práce bylo splněno, jen škoda, že autor nezvolil pečlivější přístup.
eVSKP id 118412