NOVICKÝ, M. Svodiče přepětí, jejich konstrukce a použití v elektrizační soustavě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
V předložené bakalářské práci je řešena problematika laboratorního testování svodičů přepětí. Úvod práce se proto věnuje jejich konstrukčnímu popisu a měl by dále obsahovat i přehled standardizovaných zkoušek, kterými jsou ověřovány funkční vlastnosti svodičů. Autor zde však uvádí pouze popis a způsob proměření voltampérové charakteristiky svodiče, kterým se následně zabývá i v praktické části práce. Ačkoli je součástí provedených laboratorních testů i zkouška odolnosti svodiče na impulzní napětí, není ani z popisu zkoušky, ani z teoretického úvodu jasné za jakým účelem se provádí. Vzhledem k tomu, že autor zúžil teorii zkoušení svodičů pouze na měření voltampérové charakteristiky, nelze považovat teoretickou část za úplnou. Zpracování výsledků praktického měření autorem je na dostačující úrovni, ale i tady mám řadu výhrad. Především k ne zcela detailně a srozumitelně popsaným postupům měření, na základě kterých by se dala měření jen těžko zopakovat. V práci je celá řada formálních chyb a nedostatků a za všechny uvádím jen některé: • do seznamu symbolů a zkratek nepatří označení jednotek, • způsob zápisu rovnic s jednotkami v závorkách je nevhodný a mnohde i nesprávný, • u převzatých obrázků z anglických zdrojů není důsledně přeložen popis do jazyka práce (např. obr. 4-1), • není jasné, co na str. 19 znamená výraz „činná kapacita“, • u obrázku 5-5 chybí popis, • nerovnice (6.10) a (6.11) jsou nesmyslné. Ačkoli byla laboratorní měření provedena ještě v době před vyhlášením mimořádného stavu z důvodů šíření nemoci COVID 19, připouštím, že zpracování výsledků a celkovou úroveň práce mohla tato skutečnost ovlivnit, jakkoli neměl student možnost si doplnit a případně ověřit některé laboratorní postupy. Konzultace k práci tak probíhaly pouze formou písemných připomínek k předkládaným textům a grafickým výstupům. Zadání práce nebylo splněno beze zbytku a práce vykazuje řadu chyb a formálních nedostatků, které se projeví v hodnocení. Tyto ale nejsou tak závažného charakteru, abych nemohla práci doporučit k obhajobě.
Bakalářská práce Marka Novického se zabývá svodiči přepětí, jejich laboratorním zkoušením a využitím v elektrizační soustavě. Student ve své práci nejprve popisuje konstrukce přepěťových ochran, dále vysvětluje jejich princip pomocí voltampérových charakteristik a definovaných parametrů. V další části jsou popsány provedené zkoušky a jejich zhodnocení. V poslední kapitole jsou uvedeny možné využití zkoušených svodičů podle typu provozu uzlu distribuční sítě. Typy a konstrukce svodičů jsou popsány příliš stručně, se zaměřením pouze na metal-oxidové zařízení. Kvalitnější popis student dopřál jejich V-A charakteristice, v této části je prohozena definice referenčního proudu a referenčního napětí. Při popisu ochranné úrovně je použit převzatý cizojazyčně popsaný obrázek bez dalšího dostatečného vysvětlení. Nejvíce výhrad mám k popisu laboratorních zkoušek svodičů. Zde student popisuje tři typy konaných zkoušek bez jakékoliv rešerše o zkoušení svodičů. U žádné zkoušky není uvedeno kvalitní schéma ani popis zapojení, popisy měření jsou příliš stručné a výsledné tabulky jsou nepřehledné. Některé použité impulzy nesplňují normativní tolerance, na což student ani nepoukazuje. V práci se vyskytují časté formální chyby, v některých tabulkách jsou použity desetinné tečky namísto čárek, některé veličiny nejsou označeny kurzívou. Nicméně, za přínosnou mohu označit poslední kapitolu s popisem praktického využití svodiče v soustavě. Vzhledem k tomu, že se studentovi podařily všechny body zadání alespoň částečně splnit, doporučuji práci k obhajobě u SZZ a hodnotím 60 body.
eVSKP id 127262