LAUTERBACH, D. Moderní přístupy ke snižování spotřeby energie v průmyslových procesech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Máša, Vítězslav

Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou snižování energetické náročnosti v průmyslových podnicích. Autor v ní zejména představuje tři vybrané metody (Pinch analýzu, Debottlenecking a Energetický managment) a jejich aplikace. Lze konstatovat, že v základním rozsahu byly všechny body zadání splněny. Práce je zpracována přehledným způsobem a systematicky, ovšem spíše úsporně. Student sice přistupoval ke konzultacím velmi aktivně a texty měl zkompletované velmi brzy, vybrané téma však vyžaduje rozsáhlé individuální studium a rešeršní práci. Úsilí vedoucí k plnějšímu pochopení představovaných metod mohlo být ze strany autora vyšší. Díky omezenému vhledu do problematiky měl pak potíže s interpretací výsledků a formulací závěrů. Ocenit chci ovšem diskusi potenciálu vybraných metod v oblasti energetické a environmentální udržitelnosti EU, která je zde nad rámec zadání. Celkově práci vnímám dobře. Jde o přínosný přehledový podklad pro oblast zlepšování průmyslových procesů s dobrým úvodem k výše uvedeným metodám.

Posudek oponenta

Miklas, Václav

Tato bakalářská práce se zaměřuje na stále významnější téma snižování spotřeb průmyslových procesů. Úvod naznačuje, že student se snaží k tématu přistoupit svěže, a využívá databázi Scopus, o níž se opírá i při volbě tří metod energetických úspor – pinch analýzy, debottleneckingu a energetického managementu. Jejich představení se dále věnuje v kapitole 2, včetně příkladů jejich využití. V kapitole 3 pak zasazuje práci do širšího kontextu Zelené dohody pro Evropu, a práci zakončuje diskuzí a závěrem. Jak student naznačuje v diskuzi, široké téma metod zlepšování procesů je mezi závěrečnými pracemi poměrně neotřelé a se správným přístupem by mělo velký potenciál. Ten bohužel nebyl naplněn. Za problematickou považuji již strukturu práce, kdy obecnější kapitola 3, ukazující motivaci pro tvorbu práce, následuje až po specifičtější kapitole 2. Výraznější výhrada směřuje k práci s literaturou, která je v rešeršní práci klíčová. Oceňuji využití zahraničních pramenů, avšak jednak mezi zahraniční a kvalitní není vždy rovnítko, jednak je nutné z literatury (české i zahraniční) vybrat vhodné informace, a především je správně interpretovat. Několik příkladů: v kapitole 2.1.3 prezentované aplikace jsou všechny teoretické, byť se student snaží některé z nich prezentovat jako reálně aplikované. V kapitole 2.2.3 se nachází dvě výrazné dezinterpretace: zdroj [29] nehovoří o 2638 linkách kakaa, nýbrž várkách (batch). Tato chybná informace se bohužel znovu vyskytuje v závěru, kde se hovoří o přenositelnosti „do stovek dalších provozů“. Pokles sulfanu o 40–50 % ve zdroji [31] hovoří o srovnání vstupní suroviny při návrhu a ve skutečném provozu, nikoli o výsledku debottleneckingu. Za nešťastnou považuji volbu zdrojů skeptických vůči Zelené dohodě pro Evropu. Kapitola 3 tímto ztrácí na objektivitě a de facto shazuje význam celé práce. Za opravdu nešťastné lze pak označit přítomnost Wikipedie mezi zdroji literatury. Obecně student k tématu přistupuje spíše po povrchu. Část zadání vyžadující větší míru detailu, například 3. bod zaměřující se na formulaci vodítek pro volbu správné metody, byl proto splněn spíše okrajově. I přes spíše větší počet výhrad práce splňuje požadavky kladené na bakalářskou práci, a doporučuji ji proto k obhajobě.

eVSKP id 131741