LEDNICKÝ, M. Laboratorní pulsní zdroj s výstupní lineární stabilizací [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Cílem práce byl rozbor a návrh laboratorního zdroje s kaskádou impulsní zdroj - lineární stabilizátor, přičemž lineární zdroj měl řídit impulsní zdroj tak, aby na lineárním stabilizátoru byl minimální úbytek napětí pro spolehlivou stabilizaci. Tento koncept nebyl v práci dodržen. Student sice navrhl impulsní zdroj a lineární stabilizátor, avšak vazba mezi nimi není v práci vůbec diskutována. Navíc se u těchto samostaných částí jedná o poměrně triviální a mnohokrát publikovaná zapojení. Příčinu nedoržení koncepce nejstem sto vysvětlit, protože student zadaný úkol konzultoval jen na začátku jeho řešení, kdy byl stanoven přístup k řešení impulsní zdroje s výstupní lineární stabilizací jako zajímavé a částečně originální řešení. Dále student již zadaný úkol nekonzultoval. V práci student prezentuje řešení, které sice obsahuje kaskádu impulsní zdroj - lineární stabilizátor, avšak bez hlubšího popisu jak vlastně regulace výstupního napětí probíhá. Rovněž způsob řešení proudového omezení je velmi triviální a neumožňuje regulaci proudového omezení od malých hodnot proudu, ale až asi od 1 A. V práci jsou prezentovány motivy desek plošných spojů, chybí však osazovací plány (nejsou ani na přiloženém CD). Rovněž v práci student hovoří o provedených simulacích v PSpice, avšak ani jeden výsledek zde není prezentován. V závěru je na obrázku 2.13 prezentována přístrojová skříň zdroje opět bez detailů a řešení např. chlazení včetně výpočtů zcela chybí. Skříň obsahuje dva ovládací prvky, předpokládám, že pro regulaci proudového omezení je použit potenciometr P2 ze zapojení z přílohy A.1, pro regulaci napětí to však není jasné. Jde o potenciometr P1 ze schématu A.1 nebo o R10 ze schématu A.2. Vlastní textová část práce je nevyvážená, více než polovina textu je věnována obecným poznatkům z oblasti napájecích zdrojů. Návrhová část je pak značně omezená. V práci se vyskytují stylistické chyby. S výsledky práce nejsem spokojen, student nesplnil koncepční požadavek napájecího zdroje a jako svou práci prezentovál triviální často publikovaná řešení. To nelze považovat za práci původní i s přihlédnutím k tomu, že některé části zapojení nejsou komentovány a nejsou zde vypočítány hodnoty a požadované parametry elektronických součástek, např. dimenzování tranzistorů Q1 a Q2 v silové části impulzního zdroje. Navržená nebo použitá zapojení lze do určité míry použít i pro požadovaný koncept napájecího zdroje. Vzhledem k tomu, že se student odchýlil od požadovaného konceptu a v práci prezentuje ne zcela originální výstupy doporučuji její úpravu a dopracování.
Po úvodu, ve kterém jsou rozebrány usměrňovače, typy spínaných zdrojů a lineární stabilizátory, jenž tvoří dvě třetiny práce, student přechází k vlastnímu řešení zadání. První částí je návrh měniče, jehož výstupní napětí je možno regulovat. Vlastní řešení spočívá v použití řídícího obvodu UC3844, galvanicky odděleného od sítě, který přes optočlen 4N33 řídí budič IR2110, který ovládá spínací tranzistory. Druhá část návrhu je vyřešena lineárním stabilizátorem LM317, doplněným o obvod jednoduché proudové pojistky a proudovým posílením. Řešení sice obsahuje popis funkce, v návrhu mi však chybí jakékoliv výpočty. Jediné, co je zde odvozeno a vypočteno je napětí a kapacita vstupního kondenzátoru, převod transformátoru a dále dva rezistory v lineárním stabilizátoru. Výpočet rezistoru u posilovacího tranzistoru je udán pro napětí Ube = 1,8 V, v katalogu je toto napětí uvedeno jako maximální pro vysoké kolektorové proudy, při nižších se pohybuje mezi 0,6 až 1 V, tudíž tranzistor bude proudově posilovat daleko dříve, než je v práci předpokládáno. Proudová pojistka zabírá dle návrhu až od 1 A, což je hodnota na laboratorní zdroj velmi vysoká a nezabezpečí zdárné oživení výrobku v případě, že dojde k nějakému problému. Dále postrádám jakékoliv simulace, a přestože se o nich autor v textu zmiňuje, vloženy nejsou. V průběhu řešení se může zdát, že napětí na měniči a výstupní napětí jsou spolu svázána (viz. „Je možno počítat i s vyšším proudovým zatížením, neboť napětí je regulováno na straně spínaného zdroje i v lineární části.“), ale ze závěru práce vyplývá, že měnič je nastaven na pevno (zařízení má dle fotografie pouze jeden potenciometr pro nastavení napětí) a celá regulace je prováděna pouze lineárním stabilizátorem, což celé řešení velmi degraduje, zejména z hlediska účinnosti. Návrh regulace měniče je tudíž zbytečný a postačilo by použít pevný měnič, nebo obyčejný transformátor. Práce obsahuje stylistické chyby a u některých obrázků jsou otočeny polarity kondenzátoru (Obr. 1.10, 1.24), chybné zapojení měniče (Obr. 1.17) nebo vstupní střídavé napětí je zaměněno za stejnosměrné (Obr. 1.22), což by způsobilo nefunkčnost regulace. V textu bych uvítal i druhou půlku schéma měniče s budičem, na kterou se autor odkazuje a čtenář je nucen přebíhat do příloh. V soupisce chybí hodnoty některých součástek. Dále nejsou přiloženy požadované přílohy, tj. zdrojové soubory schémat a desek plošných spojů.
eVSKP id 67381