FRANTA, F. Implementace metrik algoritmů časově-frekvenčních reprezentací v LabVIEW [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Bakalářská práce pana Filipa Franty navazovala na semestrální práci. Student pracoval průběžně, pravidelně konzultoval a byl na konzultace připraven. Podařilo se mu naučit používat netriviální metody časově-frekvenčních transformací dostupných v programovacím prostředí LabVIEW a implementovat knihovnu metrik pro porovnání výsledků těchto metod, včetně ukázkových programů umožňujících automatické hledání optimálních nastavení algoritmů pro zvolený signál. Správnost implementace student s úspěchem ověřil porovnáním s doporučeným odborným článkem. Student sám nalezl druhý odborný článek, kde i přes projevenou snahu se mu nepodařilo dosáhnout shody. Toto však již bylo nad rámec zadání. Hodnotím na 90 bodů, A.
Bakalářská práce pana Franty pojednává o implementaci metrik algoritmů časofrekvenčních reprezentací v prostředí LabVIEW. Práci považuji obsahově za náročnou, protože použité metody nejsou náplní bakalářských předmětů. Student proto musel tyto metody nastudovat alespoň tak, aby je dokázal efektivně používat. Teoretická část je rozebraná na 13 stranách a reaguje na první dva body zadání. První kapitola rozebírá různé metody časofrekvenční reprezentace, které jsou dostupné v LabVIEW. Student v textu stručně vysvětluje jejich základní princip. Byť cíl práce nestojí na vyčerpávajícím pochopení těchto metod, je vysvětlení místy hůř pochopitelné. Přidání obrázků by čtenáři výrazně pomohlo. Druhá kapitola rozebírá metody, kterými lze porovnat algoritmy časofrekvenční reprezentace a signály, které se k tomu používají. Časové průběhy signálů (obr. 2.1, 2.3, 3.1, 3.4 atd.) jsou zbytečné, stačí spektrum. Ušetřený prostor by mohl být věnován vysvětlení symbolů ve vztazích 2.1 až 2.7. Body zadání 1 a 2 tím považuji za splněné. Je využita relevantní literatura. Praktická část je rozepsána na 30 stranách. Student si vybírá způsob testování, kdy bude metody aplikovat pomocí různých signálů (syntetických i skutečných) a vyhodnocovat vybrané metriky pro různé nastavení metod. Tento postup je správný. Návrh i realizace jsou logické a dobře popsané. Trochu matoucí je ale označení signálů (první signál, druhý signál, ...) i programů, pomocí kterých toto srovnání tvoří (první example, druhý example, ...). Ve vyhodnocení to čtenáře nutí pořád listovat a zjišťovat, co který signál obsahuje. Navíc by pomohlo relevantní obrázky (např. 5.3 a 5.4) umisťovat vedle sebe nebo alespoň poblíž pro jednodušší srovnání. Formálně je práce na dobré úrovni, vytkl bych pouze grafickou podobu některých obrázků (např. roztažení obr. 1.2, kvalita a netradiční umístění času na ose y u převzatého obr. 2.5) a dále místy nesrozumitelné věty, např. „Následně se použije maska, jádrová funkce, která interference odfiltruje.“ I přes uvedené výtky musím velmi kladně zhodnotit, že se student zorientoval v této nelehké oblasti a dokázal vytvořit funkční kód, jehož správnost demonstroval zejména srovnáním s prvním článkem (kap. 5.3). Všechny body považuji za splněné, práci hodnotím známkou B/85 bodů.
eVSKP id 151369