MLČOCH, A. Tepelný průtokoměr [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Původním předpokládaným cílem bakalářské práce mělo být nalezení vhodného matematického modelu tepelného snímače průtoku a experimentální stanovení jeho konstant. Tento cíl díky nevšednímu úsilí a iniciativě pan Mlčoch v podstatě splnil již při práci na semestrálním projektu. Na základě provedených rozsáhlých experimentů tak k původně zamýšlenému zadání pro bakalářskou práci byly přidány další dva body - optimalizace designu čidla s využitím simulačních nástrojů a návrh a realizace elektroniky pro automatickou regulaci v různých pracovních režimech snímače. Bohužel tyto činnosti následně ztížil režim omezeného přístupu do školních laboratoří a na reálné ověření funkce elektroniky tak prakticky nebyl čas. Přesto považuji zadání práce za splněné a zejména v první části zcela nadstandardně. Na rozsahu 65 stran podrobně dokumentuje výchozí teoretické předpoklady, postup prací, provedené experimenty a simulace, včetně relevantních závěrů. Práci doporučuji k obhajobě.
Předložená bakalářská práce pana Mlčocha se věnuje tepelným průtokoměrům, konkrétně anemometrům. Zadání práce řadím mezi náročnější, protože zahrnuje proměření parametrů exitujícího snímače, za pomoci MKP analýzy navrhnout úpravy čidla a navrhnout a realizovat elektronický modul pro snímač. Práce má rozsah 51 stran textu a je rozdělena do 5 kapitol. První kapitola obsahuje stručný, ale dostatečný teoretický rozbor a splňuje první bod zadání. V dalších dvou kapitolách jsou proměřeny parametry poskytnutého snímače, tedy druhý bod zadání. V další kapitole jsou za pomoci simulačního nástroje COMSOL navrženy úpravy konstrukce, ale z důvodu limitace výpočetního výkonu použitého PC nejsou kompletní, což je škoda, ale i tak je tento bod zadání splněn. Splnění posledního bodu zadání, navržení elektronického modulu pro snímač, není z textu práce jasné, jelikož práce neobsahuje realizovaná měření s tímto modulem. Teoretická část sice popisuje danou problematiku, ovšem text nepůsobí jednotným dojmem, jednotlivé části na sebe nenavazují. V praktické části student měřil parametry existujícího snímače. Student zde prokazuje technický přístup, když se snaží najít příčinu neuspokojivých výsledků měření, lokalizuje chyby a poté měření opakuje. Jde vidět, že student měřením strávil hodně času a naměřil hodně dat. Bohužel v textu práce je toto opět popsáno podobně jako teoretická část, tedy nejednotně, bez pořádného vysvětlení se skáče od jednoho měření ke druhému a postupy měření a jejich důsledky jdou z textu obtížné vyčíst. V textu práce nejsou, kromě referenčních průtokoměrů, uvedeny použité měřicí přístroje a chybí výpočet nejistot měření. V případě návrhu elektroniky pro snímač nejsou nikde diskutovány požadavky na jednotlivé komponenty a na jejich základě proveden výběr součástek. I přesto, že student sám píše, že je důležité velmi přesně měřit napětí na snímačích, rozhodl se použít 12 bitový AD převodník. Funkčnost modulu není z práce jasná. Chybí zde kompletní schéma a je zde pouze popis, že testovací zapojení na nepájivém poli vykazovalo výrazné šumy, ovšem chybí naměřené hodnoty. V práci také chybí návrh DPS pro modul. Po formální stránce je práce bez překlepů, ovšem s chybějícími odkazy na obrázky v textu. Dále je v práci s minimum odkazů do literatury, která navíc není řazena podle pořadí výskytu v textu. U zdroje 5 a 6 není uveden autor. Celkově je práce nadprůměrná a doporučuji ji k obhajobě, vzhledem k nedostatkům v textové části práce navrhuji hodnocení B/83 bodů.
eVSKP id 127083