Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Hurčíková, Andrea

Adam Jugl pro dosažení cílů své diplomové práce s názvem "Studium interakcí hyaluronan - aminokyseliny" využil převážně měřící metodu Ultrazvuková spektroskopie s vysokým rozlišením. S Ulrazvukem s vysokým rozlišením - HRUS pracoval již v průběhu bakalářského studia. Tuto specifickou techniku měření a obsluhu HRUS již tedy ovládal a mohl se věnovat nové výzvě – studiu interakcí hyaluronan - aminokyseliny. Toto téma pomocí Ultrazvuku s vysokým rozlišením nebylo doposud zkoumáno. Student shromáždil a pečlivě zpracoval velké množství cenných experimentálních dat, ze kterých vyvodit logické závěry. V některých případech výsledky z různých měřících technik byly v rozporu, přesto byla získána velmi zajímavá experimentální data. Zjištěné závěry budou sloužit jako základ pro další výzkum při disertační práci. Přes nadstandardně obsahově náročnou experimentální část a časovou náročnost řešení, bylo zadání práce beze zbytku splněno. Proto navrhuji hodnocení "Výborně-A".

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Smilek, Jiří

Předložená práce diplomanta Adama Jugla se zabývá studiem interakcí hyaluronanu a aminokyselin. Elektrostatické interakce mezi výše uvedenými látkami jsou zkoumány především ultrazvukovou spektroskopií s vysokým rozlišením, které je kladena nejvyšší pozornost a jako doplňkové metody jsou využity titrace a dynamický rozptyl světla (stanovení velikosti částic a stabilita systému). V prvé řadě je nutné říci, že se jedná o velmi kvalitní práci, která splňuje a mnohdy převyšuje veškeré požadavky pro vysokoškolskou kvalifikační práci tohoto typu. Navíc téma diplomové práce je vysoce aktuální. Splnění požadavků zadání Požadavky zadání závěrečné práce byly beze zbytku splněny, jelikož studentovi Adamu Juglovi se podařilo prozkoumat interakce záporně nabitého polysacharidu – hyaluronanu – s několika aminokyselinami. Navíc byly zkoumány také interakce syntetického polymeru – polystyrensulfonátu sodného – opět s aminokyselinami, jakožto modelové látky. Interakce obou výše uvedených látek s aminokyselinami byly vzájemně korelovány a jsou dobře v textu diskutovány. Logické členění práce Dle mého názoru je práce smysluplně logicky členěna na teoretickou část (24 stran), ve které je zahrnuta i kvalitně sepsaná rešerše, experimentální část spojená společně s diskuzí a výsledky (33 stran), závěr (2 strany) a 11 stran příloh. Zde bych pouze doporučoval rozlišovat teoretickou část od současného stavu řešené problematiky a zároveň také experimentální část od diskuze a výsledků. Ovšem toto je pouze názor oponenta a rozhodně výše uvedená výtka nesnižuje kvalitu předložené práce. Kvalita zpracování výsledků Interpretace výsledků a jejich diskuze Vůči této kapitole nemám sebemenších výtek. Z diskuze výsledků je patrné, že diplomant dané problematice dostatečně porozuměl, o čemž svědčí kvalita diskutovaných výsledků. K vyhodnocení a diskuzi výsledků přistupuje student velmi pečlivě, i když o některých dedukovaných závěrech lze v určitých případech polemizovat (viz. Otázky k obhajobě). Využití literatury a její citace Diplomová práce je opatřena 66 citacemi zdrojů různého charakteru (39 zdrojů představují odborné knihy či impaktované články). Většina těchto zdrojů je citována v teoretické a rešeršní části závěrečné práce. Část zdrojů je citována také v kapitole věnující se diskuzi a výsledků, což je dle mého názoru potřeba vyzdvihnout, že diplomant je schopen porovnávat jím diskutované výsledky i s odbornou literaturou. Malé nedostatky shledávám pouze v číslování literárních zdrojů. V případě citace více zdrojů je lepší uvádět rozsah jednotlivých zdrojů (např. [3-8]) než vypisování všech použitých zdrojů za sebou [3], [4], [5], [6], [7], [8] – viz. str. 8. Úroveň jazykového zpracování Co se týče kvality jazykového zpracování, tak opět je nutné konstatovat, že je na vysoké úrovni. V práci se vyskytuje pouze minimum typografických překlepů a práce je psaná velmi čtivě a srozumitelně. Dovolím si jen pár výtek k typografickým záležitostem. Dle mého názoru by měla být kapitola Úvod číslována nadpisem první úrovně, stejně jako např. Teoretická část či Závěr. Některá slova či formulace jsou nevhodně zvoleny (např. str. 28, kap. Dynamický rozptyl světla): „Je založena na měření intenzity rozptýleného světla v průběhu času pomocí molekul vzorku“. Slovní spojení „slepý vzorek“ by bylo možné raději nahradit za „referenční vzorek“ Závěry práce a jejich formulace Závěry práce jsou formulovány srozumitelně a logicky na základě naměřených experimentálních závislosti a jejich podrobné diskuze. Student navíc v závěru předložené práce uvádí, jakým směrem by se dále mohl odvíjet započatý výzkum. Ještě jednou je nutné říci, že závěrečná práce diplomanta Adama Jugla představuje velmi cenný materiál pro další závěrečné práce podobného charakteru a nebál bych se říct, že i pro recenzované publikace. Pečlivost, s jakou byla celá práce sepsána a množství naměřených dat svědčí o kvalitách diplomanta. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji celkový stupněm A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

Je metoda ultrazvukové spektroskopie s vysokým rozlišením aplikovatelná i pro opačně nabité systémy (např. studium interakce chitosanu s anionaktivními látkami)?
Na str. 43 autor uvádí experimentálně stanovenou rovnici vyjadřující vliv ředění na relativní rychlost zvukových vln pro hyaluronan. Poprosím o objasnění, jakým způsobem lze tuto rovnici stanovit a zda ji lze stejným způsobem stanovit i pro jiné systémy (např. použitý polysytensulfonát)?
Autor na str. 37 uvádí, že: „odklon směrnic od směrnic slepých titrací by mohl ukazovat na změnu v uspořádání molekul v roztoku, mohlo by se tedy jednat o vizualizaci elektrostatických interakcí“. Při porovnání tohoto tvrzení s Tab. 3 (str. 38) je patrné, že směrnice nárůstu relativní rychlosti je pro čistou vodu vyšší než pro polystyren sulfonát a nízkomolekulární hyaluronan. Značí to tedy, že u těchto dvou látek nedochází k žádným elektrostatickým interakcím s arginin hydrochloridem? V literatuře je často uváděno, že hyaluronan disponuje velmi nízkou nábojovou hustotou ve srovnání např. s polystyren sulfonátem. Očekával bych tedy, že míra interakce bude mnohem vyšší pro PSS ve srovnání s HyA. Prosím o krátkou diskuzi k této polemice.
Čím si autor vysvětluje, že s rostoucí koncentrací aminokyseliny v systému obsahující hyaluronan dochází k poklesu velikosti částic, alespoň tedy při nižších přídavcích AMK (viz. obr. 28, str. 51)?