KUDLÁČEK, P. Měnič pro napájení elektronických zařízení z palubní sítě automobilu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Bakalářská práce studenta Pavla Kudláčka se zabývá měničem pro napájení elektronických zařízení z palubní sítě automobilu. Jedná se o topologii měniče typu push-pull. Měnič je napájen stejnosměrným napětím 12 V. Výstupní stejnosměrné napětí lze regulovat v rozsahu 0 až 24 V, maximální hodnota výstupního proudu je 5 A. V režimu napěťové regulace je měnič vybaven proudovým omezením. Práce je rozdělena na několik částí. V první části je provedena podrobná analýza činnosti měniče včetně znázornění časových průběhů napětí a proudu. V další části je proveden návrh jednotlivých částí měniče: výstupního LC-filtru, impulsního transformátoru, PWM modulátoru a regulačních obvodů. Provedeno je rovněž dimenzování polovodičových prvků včetně výpočtu ztrátového výkonu v nich a určení tepelného odporu příslušných chladičů. Poslední část práce je věnována realizaci měniče. Z přiložených záznamů z osciloskopu je zřejmé, že měnič byl úspěšně oživen. Student odvedl velký kus práce a pravidelně docházel na konzultace. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 98 body, tedy známkou A.
Předložená bakalářská práce pojednává o analýze, návrhu a realizaci měniče typu push-pull na malé napětí určené pro automobilní síť 12V. Vcelku slušnou formální úroveň práce zbytečně zhoršuje kvalita některých obrázků a občasný překlep. Autor práce jinak dokáže velmi pěkně vysvětlovat odbornou problematiku, v zadaném tématu se dobře orientuje a přes výskyt některých zvláštních tvrzení má práce slušnou obsahovou úroveň. Např. „sekundární vinutí usměrňovače“ na str. 9, vznik vířivých proudů „vně“ jádra a trochu kostrbaté vysvětlení volby spínacího kmitočtu na str. 11 a zdůvodnění správného použití tranzistorů typu MOS-FET na str. 32. jsou nedostatky, které však nelze v celkovém kontextu považovat za zásadní. Tvrzení, že rov (3.1-2) (str.10) platí „obecně pro sinusový průběh napětí“, je také poněkud zvláštní. Práci by sice prospělo častější používání vlastních schémat namísto přejatých, ale je jasné, že autor schémata i desky plošných spojů nakreslil, zhotovil a oživil. Zadání tak bylo splněno a práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 109315