FILIPPOV, A. Sběr meteorologických dat pomocí protokolu MQTT [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Bakalářská práce je po formální stránce v pořádku až na drobné nedostatky jako obecně špatná kvalita rozlišení obrázků představující ukázky kódu pro moduly ESP. Ty by bylo lepší vkládat jako text. Student pracoval samostatně, o výsledcích pravidelně informoval, avšak postup prací nebyl ideálně rozložen a část věcí byla řešena na poslední chvíli. Nicméně zadání bylo v zásadě splněno, zařízení bylo předvedeno (jednotka s modulem ESP8266) a bylo funkční. Jednotka s modulem ESP32 byla prototypově vyzkoušena, avšak finální deska nebyla v době odevzdání osazena. Jako MQTT broker byla využita cloudová služba cloudmqtt.com. Klientská desktopová aplikace je jednoduchá a funkční. Umožňuje exportovat data měření přijatá z MQTT brokeru do csv formátu. Nastavení přihlašovacích údajů a adresy MQTT brokeru je však hardkódováno přímo v programu a co mi schází, je absence možnosti nastavit časový úsek za který mají být data v grafech zobrazena. Stejně tak program počítá pouze s jednou meteostanicí (zpracovává pouze jeden Topic). Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě.
Student dle zadání měl navrhnout a realizovat dvě meteorologické stanice, které umožní měřit teplotu a vlhkost. K předloženému textu práce mám však řadu výhrad. V kapitole 1.1 jsou uvedeny specifikace fyzikálních veličin, které budou měřeny, chybí mi zde citace relevantního zdroje. Kap. 2. uvádí velmi povrchní popis HW komponentů. V podkapitolách, které sám autor nazývá „2.1 Microcontroller comparison“ a „2.2 Sensor comparison“ bych očekával přehledné porovnání funkcionalit procesorových modulů a senzorů, např. formou tabulek. Pro každý modul či senzor zde však nalezneme jen samostatně uvedenou nesourodou směsici parametrů. Čtenář si tak musí porovnání parametrů provést sám. V kapitole snímačů mi chybí jakákoli snaha o popis komunikace mezi snímačem a mikrokontrolerem. Student však použil již hotovou knihovnu, nicméně to jen ukazuje povrchní přístup k řešení. Kap. 3. až 5. jsou věnovány MQTT protokolu a začínají hned dvěma stranami citovaného převzatého textu z [10], stejně jako např. obr. 3.2. Tento text ani obrázek se však v citované publikaci nevyskytuje, rovněž smysluplnost přejímání tohoto textu mi uniká. V kap. 4. „MQTT broker selection“ jsou uvedeny dostupné implementace MQTT, opět zde schází přehledné srovnání jejich funkcionalit. V 6. kap. je prezentováno HW řešení a dvojice DPS realizující propojení senzoru a modulu mikrokontroleru. Zde student při rozmístěním součástek příliš neuvažoval o následné zástavbě do krabičky, např. rezistor R1 je umístěn v rohu DPS, kde se dá očekávat konstrukční otvor, stejně tak u druhé DPS konektor. Student uvádí napájení z 3 AA baterií, žádná diskuze o napájecích potřebách modulů v kontextu specifikací výrobce zde uvedena není. Ve specifikaci NodeMCU ESP-32S [5] najdeme informaci, že modul může být napájen 6 až 20 V, tedy navržené řešení není vhodné. V příloze nenajdeme dokumentaci k výrobě DPS, jen několik fotografií v 6. kap. Následuje obecná kap. o Arduino IDE a kap. 8 „Program in C# language“ s fragmentem kódu a grafickým výstupem měření. Realizovaný software v práci není dostatečně, ba téměř vůbec popsán. V příloze najdeme zdrojové kódy, ale bez jakéhokoli popisného souboru informujícího co se ve které složce nachází. Zadání práce bylo patrně z větší části splněno, ale textová dokumentace má velmi nízkou kvalitu.
eVSKP id 122843