KUPKA, O. Chladící jednotka pro projekt Barman [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Pan Kupka měl za úkol navrhnout a realizovat chladící jednotku k projektu Barman, která bude reagovat na požadavky ze systému. K tomu musel vyřešit mnohé problémy z oblasti mechaniky, elektriky, software a regulace. Taktéž musel použít dostupné komponenty, jako je chladící jednotka nebo čerpadla. Pro řízení si vybral zařízení firmy Unipi chovající se jako PLC, se kterým měl již zkušenosti. Jako výsledek práce považuji hlavně funkční chladící systém odzkoušený v manuálním módu, který student navrhl a realizoval. Jelikož nebylo možné v důsledku celosvětové situace dokončit plnou integraci rozvaděče a řídicího software, museli jsme změnit zadání a student tedy odzkoušel funkce vytvořeného software na modelu pomocí simulace. K tomuto účelu si samostatně nastudoval problematiku modelování tepelných soustav. I když není výsledný model typický, je možné jej implementovat do cílového řídicího zařízení a používat ho v různých režimech. Netypickým přístupem také implementoval pravidly řízenou regulaci, která využívá vytvořený model v režimu zmenšeného časového měřítka, který v pravidelných intervalech simuluje chod systému v definovaném časovém horizontu. I když nedoimplementoval úplně komunikační rozhraní používané v projektu Barman, je možné díky definici proměnných na jeho práci navázat, a proto to nepovažuji za důležité. Student pracoval samostatně po celý semestr. Navrhuji hodnocení C (74 b.).
Student v rámci své diplomové práce navrhoval chladicí subsystém pro dodávku chladného média do komplexního systému chytré továrny. Původně se měl student zabývat právě návrhem a realizací celého subsystému včetně připojení k nadřazenému systému. Vzhledem k okolnostem, kdy nemohl na praktické realizaci pracovat, se rozhodl vytvořit matematický model systému, na kterém by ověřil funkčnost budoucí realizace. Student vybral (patrně po konzultaci s vedoucím) vhodné komponenty pro realizaci systému, vytvořil 3D model jejich rozmístění a dle modelu je umístil a zapojil. Pateně kvůli nedostatku času vykazuje praktická realizace nedostatky, které se však dají prominout. Horší je to pak s kapitolou popisující fyzikální model celé jednotky. Zde student nejprve obšírně popisuje používané termíny a principy, aby se následně dopustil množství chyb. Prezentovaný vazební graf by bylo lepší označit za blokové schéma či myšlenkový model. Schéma přestupu tepla (obrázek 5-5) by jistě sneslo detailnější popis. Postup uvažování v kapitole 8.1 Kalorimetr je rovněž zcela špatný. Je škoda, že vytvořený model nebylo možné srovnat se skutečným chováním reálného systému. Takto kvůli množství chyb působí spíše méně věrohodně. Po formální stránce není práce moc dobře zpracována. Kromě množství pravopisných i stylistických chyb musím vytknout také to, že student nedodržuje napříč textem zavedenou terminologii a práce se tak stává málo přehlednou. Rovněž grafy, kterými student prezentuje funkčnost modelu, jsou málo přehledné – nemají často popsány osy (zejména časovou), jsou nevhodně zvoleny barvy jednotlivých průběhů apod. Dle mého názoru práci zachraňuje softwarové řešení popsané napříč kapitolami 8 a 9. Zde student popisuje několik režimů práce celé jednotky. Dá velkou práci orientovat se v prezentovaných výsledcích, avšak zdá se, že popsaný algoritmus funguje dle původních požadavků a bude možné jej v budoucnu využít. I přes uvedené nedostatky doporučuji práci k obhajobě.
eVSKP id 127022