BENEŠOVÁ, L. Oscilometrické měření krevního tlaku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Cílem této práce bylo vytvoření aplikace na měření tlaku oscilometrickou metodou. Studentka prostudovala fyziologii kardiovaskulárního systému a provedla rešerši metod měření krevního tlaku. Teoretická část je přehledná a přiměřeně obsáhlá. V praktické části studentka implementovala v prostředí LabVIEW dva přístupy výpočtu tlaků pomocí oscilometrické metody. Návrh a implementace metod je srozumitelně popsaný a diskutovaný. Přesnost obou oscilometrických metod je srovnána s auskultační metodou. Pro srovnání studentka naměřila 37 signálů. K porovnání metod využila několik statistických parametrů. Výsledky byly řádně diskutovány. Na závěr studentka vypracovala laboratorní protokol pro měření tlaku oscilometrickou metodou. Formální zpracování práce je na dobré úrovni. Studentka pravidelně konzultovala. Využití literatury je s ohledem na téma plně dostačující. Práci hodnotím A 91 bodů.
Studentka navrhla a realizovala dvě metody měření krevního tlaku s využitím akvizičního systému LabPro. Oscilometrickou metodu, požadovanou zadáním, algoritmicky realizovala dvěma přístupy. Práce je výborně koncipovaná a dílčí úkoly jsou dobře zdůvodněny a dokumentovány. Literární rešerše vychází z dostatečné zdrojové základny, je velmi dobře zpracovaná a plynou z ní principy i limitace oscilometrické i auskultační metody realizovaných v následné praktické části. Obě realizované metody poměrně přesně měří krevní tlak, což studentka prokázala měřením na 37 dobrovolnících. Domnívám se však, že navržený princip výpočtu středního arteriálního tlaku pomocí odečítání hodnoty oscilační křivky v místě lokalizace maxima obálky detrendované oscilační křivky může vnést do měření krevního tlaku zkreslení o velikosti až maxima pulzního tlaku, a autorka měla střední hodnotu tlaku odečítat na křivce trendu, ne na původní oscilační křivce. V praxi však bude zkreslení změřené hodnoty středního krevního tlaku zřejmě nevýznamné, což prozrazují i výsledky reálných měření. Výsledky jsou dobře dokumentované, kromě tabulkového srovnání hodnot autorka používá i korelační koeficienty a grafy, přispívající ke specifikaci intervalu s nejvyšší četností chyb měření a k určení vlastností všech navržených metod. Zadání je zcela splněno. Formální úprava práce je výborná, stejně jako grafická úroveň grafů a nákresů.
eVSKP id 102299