LINDTNER, D. Návrh stratosferické sondy a simulátor letu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Práce studenta lze rozdělit na část zabývající se tvorbou matematického modelu letu balónu pro sondážní měření a část praktickou, řešící návrh a konstrukci samotné sondy. Matematický model, který student rozpracoval již v rámci předmětu BROB, byl doplněn o chybějící fyzikální jevy, především sestupnou část letu a teplotní simulaci a dále ověřen na reálných datech z letu meteorologických balónů. Získané poznatky z této části student využil v následném návrhu sondy. Návrh sondy byl omezen především legislativními omezeními, které byly po komunikaci s úřadem pro civilní letectví zjištěny až v průběhu práce. Student musel ve svém návrhu zohlednit především striktní hmotnostní omezení a také dostupnost komponent na českém trhu, zejména vhodného latexového balónu. I přes řadu limitací se studentovi podařilo zkonstruovat sondu dle původního plánu a ověřit funkčnost na reálném letu, čímž splnil všechny body zadání. Při realizaci předvedl schopnost flexibilně řešit problémy a pracovat s literaturou, zejména dokumentacemi komponent. Aktivitu studenta po celou dobu práce hodnotím jako nadprůměrnou. Práce je po formální stránce na vysoké úrovni a svým rozsahem naplňuje požadavky na bakalářskou práci. Dosažené výsledky, i přes nezdary v oblasti komunikace a doletu, nepochybně pomůžou v návrhu budoucí sondy, v případě pokračování projektu. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm A, 92 bodů.
Členění předložené práce odpovídá jednotlivým bodům zadání. Úvodní část se zabývá technickými možnostmi konstrukce sondy a možnostmi komunikace. Dále student popisuje matematický model balónu a atmosféry. Model považuji za dostatečný, obsahuje všechny podstatné síly působící na soustavu během vzestupu i pádu, zasloužil by si však podrobnější popis a výpis všech použitých rovnic v textu práce. Další část se věnuje popisu simulace letu balónu od získání potřebných dat až po výsledky simulace a porovnání s reálným letem. Vzhledem ke složitosti problému považuji výsledky za velmi dobré a model za dostatečně verifikovaný. Následující kapitola popisuje tepelný model sondy, nastavení regulátoru teploty a simulaci průběhu teploty během letu. Zde bych volil jednodušší způsob identifikace tepelné kapacity elektroniky sondy a zodpovědnější používání termínů teplotní a tepelný. Další kapitola se zavádějícím názvem „proudový a napěťový návrh sondy“ obsahuje energetický rozbor pracovního cyklu sondy. Zde by se pro lepší orientaci hodilo elektrické nebo alespoň blokové schéma elektroniky sondy. Poslední kapitola se zabývá zhodnocením reálného letu balónu. I když průběh letu se poněkud liší od simulace, důvody jsou zde dostatečně diskutovány a zhodnoceny, výsledky experimentu považuji za zdařilé. Po formální stránce je práce na nižší úrovni, obsahuje řadu překlepů a nečeských výrazů. Práci lze označit za původní. Student zajisté projevil inženýrské schopnosti a notnou dávku schopnosti přizpůsobit řešení aktuálním možnostem. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 119209