SLAVÍK, J. Analytické metody na mikrofluidním čipu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Studentk zvládl celou oblast po teoretické stránce na velmi dobré úrovni. Praktická část byla poměrně rozsáhlá a znamenala zvládnutí celé řady technik a metod, které v uceleném stavu lze shrnout jako multidisciplinární práci. V praktické části student pracoval velmi samostatně a lze říci, že až moc, což se podpsalo na úrovni zpracování výstupů. Z určité části to lze přiřknout dodělávání experimentů do poslední minuty a dále velké řadě nepovedených experimentů, což mělo velký podíl na zpoždění. Z druhé části přílišná samostatnost bez vyhledání odborné rady zapříčinila mnoho nezdarů a to právě u technologických experimentů. Nicméně s tématem se diplomant popral v celku dobře, přestože byla práce náročná na pochopení metodiky a teoretických principů spadající jak do mikrotechnologií, tak do oblasti fyzikální chemie, a dokonce i na manuální zručnost. Přes náročnost práce se podařilo zadání, jejímž součástí bylo provést řadu měření a vyhodnocení, splnit. Pro neúspěchy s detekcí DNA se nakonec věnoval detekci jednoduchých cukrů. Aktivita studenta byla zpočátku malá, ale s narůstajícím časem a neúspěchy se zvyšovala, do laboratoře přicházel pravidelně, své problémy poté i konzultoval. Struktura práce je adekvátní, teoretická část je velmi doře zpracována. Z formálního pohledu je práce zpracovaná dobře, pouze by potřebovala jazykovou korektoru pro řadu drobných chyb. Na výsledkovou část diplomant neměl moc času, což je vidět na stručnosti, chybějícím obrázkům a fotkám dokládající provádění experimentů. Grafické zpracování má několik nedostatků. Literatura dokládá, že diplomant čerpal převážně z aglicky psaných zdrojů, což odpovídá práci, která je tematicky široká. Kladně hodnotím i jeho účast na studentské konferenci v tomto roce. Celkovou úroveň práce hodnotím stupněm B.
Diplomová práca (DP) pána Slavíka sa má zaoberať návrhom a výrobou mikrofluidného zariadenia na čipe určeného na analýzu proteínov alebo nukleových kyselín, napríklad s využitím elektroforetickej separácie. Teoretická časť bola veľmi dobre spracovaná po obsahovej, formálnej aj grafickej stránke a skoro všetky jej časti boli využívané v praktickej časti. Použité schematické obrázky veľmi dobre dopĺňali a ujasňovali informácie podané v texte. Podľa zadania DP bolo treba naštudovať analytické metódy stanovenia proteínov alebo nukleových kyselín, okrem elektroforézy však iné metódy spomenuté neboli – toto ale hodnotím skôr kladne, DP tak pôsobí ucelenejším dojmom. Výsledný dojem z teoret. časti kazili akurát relatívne časté preklepy, občas chýbajúce alebo nadbytočné slová, občasné nepresné a nesprávne formulovanie (zásadné v kapitole 4.3 Amperometrie), a aj občas chýbajúce literárne zdroje (Kapitola 2) a ich nedostatok (jeden až dve referencie na celú kapitolu sú často málo). V praktickej časti, okrem krátkeho rozsahu, považujem za hlavný nedostatok nejasne definované výsledky autora. Patrí medzi výsledky aj návrh a optimalizácia jednotlivých výrobných krokov (v tom prípade bolo nutné proces návrhu a optimalizácie viac popísať)? Alebo tam patrí len samotné použitie týchto výrobných krokov k výrobe mikrofluidného čipu podľa návrhu z literatúry a jeho charakterizácia (tu zas mohlo byť rozobraté, prečo sa použili tie konkrétne metódy, materiály a návrh mikrofluidného čipu)? Okrem toho mi chýbal obrázok vyrobeného čipu (fotka, optický mikroskop alebo SEM, napr. u Obr. 15), vadilo aj, že bolo spomenutých niekoľko známych údajov bez uvedenia referencie (napr. str. 23 leptací profil Si), a nekvalitné a nejasné grafy. Za praktickou časťou sa určite skrýva veľa práce, ktorá však nie je v DP spomenutá a diskutovaná, čo výrazne zhoršuje kvalitu a celkový dojem z práce. Ako nedostatočnú hodnotím diskusiu výsledkov, ktorá okrem toho, že bola veľmi stručná, súvislosti neboli vždy úplne jasné a niektoré tvrdenia boli nepotvrdené, nezahŕňala výrobu a porovnanie navrhnutého a vyrobeného mikrofluidného zariadenia a amperometrických výsledkov s literatúrou, napriek relatívne veľkému množstvu vedeckej literatúry na podobnú tému. Navyše, z textu celej práce mi nebolo jasné, prečo študent navrhol také riešenie, ako navrhol. Svojimi výsledkami však študent prispel k vývoju technológie výroby mikrofluidných čipov a na praktickej ukážke ukázal ich použiteľnosť na separáciu a charakterizáciu jednoduchého systému, a tak, napriek uvedeným nedostatkom, odporúčam túto DP k obhajobe a klasifikujem ju hodnotením C 75b.
eVSKP id 66855