SEJKORA, M. Vytvoření 3D modelu z více pohledů kamer [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Prezentační úroveň práce je na dobré úrovni s dobrou úpravou a na dobré jazykové úrovni. Práce má menší rozsah – necelých 30 stránek včetně příloh. Jednotlivé kapitoly popisují teorii a postup řešení. Rozsah kapitol odpovídá jejich důležitosti. Během práce diplomant čerpal ze zdrojů, které si vyhledal. Jejich seznam je uveden v práci a v textu jsou na ně odkazy. Student se práci věnoval průběžně a konzultoval pouze vážnější problémy. Zadání je možno považovat ze splněné. Práci hodnotím 79 body a navrhuji klasifikaci C
Úkolem bakalářské práce pana Sejkory bylo navrhnout pracoviště pro vytváření prostorových modelů objektu za pomoci několika pohledů kamer. Zadání jistě nelze považovat za jednoduché, ale je pravda, že předdefinované funkce v použité knihovně OpenCV a existující odpovídající návody, řešení významně zjednodušuje. Proto bych předpokládala nějakou přidanou hodnotu v podobě detailnější analýzy a zhodnocení, což mi v práci chybí (viz dále). Předložený dokument má od úvodu po závěr pouhých 23 stran, ale je použito hustší řádkování a menší odsazení mezi odstavci než je dle doporučené šablony. Graficky je dobře upraven a jazyková úroveň je velmi dobrá. Dokument je čtivý a vyskytuje se jen velmi málo překlepů. Teoretická část (kap. 2, 3 a 4 – celkem 9 stran) je dobře zpracovaná, věnuje se pro práci potřebným tématům – matematickému i reálnému modelu kamery, vysvětlení principu stereoskopie a stručně třem detektorům významných bodů (v práci použit SURF). Pro zpracování této části student správně pracuje s literaturou, nechybí odkazy na použité zdroje. V seznamu literatury je uvedeno deset zdrojů, půl na půl anglických a českých. Vlastní řešení (kap. 5) je popsáno v logickém sledu. Nejdříve jsou zmíněny použité prostředky. Dále je popsáno praktické řešení kalibrace vnitřních parametrů kamery s použitím šachovnicového vzoru. Pro určení vnějších parametrů byl vhodně navržen systém značek Aruco, které jsou součástí dodatečných modulů knihovny OpenCV a které řeší i samotnou detekci a rozpoznání. Detekce a korespondence bodů jsou řešeny opět s pomocí knihovních funkcí, ale student je částečně rozšířil o vlastní logiku odhalení falešných korespondencí. Kladně hodnotím zápis naměřených dat do grafického formátu VRML, který umožňuje zápis a pozdější zobrazení i s barvou, což opravdu velmi přispívá k názornosti vizualizace. Měřicí pracoviště je navrženo pro rozměry objektů 40x40 cm a je řešeno bílou pracovní plochou ohraničenou osmi Aruco značkami. Pro pořízení snímků z více pohledů je použita jedna kamera, kterou se postupně pohybuje. Poslední částí páté kapitoly jsou popisy dvou vytvořených programů – pro kalibraci a pro vytvoření 3D modelů. U druhého z nich je ještě vysvětlen postup filtrace bodů nalezených mimo měřený objekt dvojím hledáním korespondencí. Zde si myslím, že mohl být použit snadnější a výpočetně méně zatěžující postup separace popředí s objektem od bílého pozadí na jednotlivých snímcích a hledání bodů a korespondencí pouze na popředí. Celý popis vlastního řešení končí jednou ukázkou snímku, pro demonstraci kvality postupu vhodného objektu - kostky s šachovnicemi na stranách, a jeho vypočteného modelu. Uveden je však jen jeden pohled bez os a bez měřítka. Zobrazený model by možná mohl představovat kostku, ale použité barevné čtverce jednotlivých šachovnicových ploch ukazují na jistou nepřesnost vyhodnocení. V přílohách je pak uvedeno ještě dalších šest modelů reálných objektů. U presentovaných modelů však není uvedeno, například z kolika snímků byly sestaveny či kolik bylo nalezeno bodů. Úplně chybí jakékoliv vyhodnocení přesnosti určení 3D souřadnic bodů. Vzhledem k výběru objektů s relativně jednoduchým tvarem (často kvádry) mohlo být sledováno alespoň, jak body vyhovují daným rovinám objektů. Analyzovány mohly být také závislosti mezi výslednou přesností a vlastnostmi objektů (především velikost, složitost, textura), počtem snímků, resp. velikostí změny polohy kamery, počtem nalezených bodů atd. Řešeno není nalezení stejných bodů i na více než dvou snímcích. Přiložené CD obsahuje vedle elektronické verze práce také pořízené kalibrační a měřicí snímky, sestavené modely (celkem sedm) a zdrojové kódy dvou vytvořených programů. Kód je vcelku čitelný, adekvátně komentovaný. Práce i přes zmíněné nedostatky jistě svědčí o bakalářských schopnostech studenta, proto ji navrhuji k obhajobě s návrhem na klasifikaci C.
eVSKP id 119314